Článek
Výrazný dopad na globální hospodářskou aktivitu budou mít eskalace obchodního napětí a velmi vysoká míra politické nejistoty, uvedl fond. Růst v letošním roce tak bude výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
MMF uvedl, že po letech otřesů zůstal globální růst loni stabilní, ale nevýrazný. Podobný vývoj se očekával i letos, ale situace se změnila, když Spojené státy oznámily nová cla, na která reagují obchodní partneři vlastními protiopatřeními. Od 2. dubna pak USA zavedly téměř plošné clo, a celní sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň téměř za 100 let. Tento krok představuje výrazný negativní šok pro růst a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje, poznamenal MMF.
Tempo růstu Spojených států v letošním roce zpomalí na 1,8 procenta z loňských 2,8 procenta. Letošní výhled je o 0,9 procentního bodu nižší, než MMF čekal v lednu. Důvodem je vyšší politická nejistota, obchodní napětí a pomalejší růst poptávky.
Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 0,8 procenta, což bude o 0,2 procentního bodu méně, nižší než lednový odhad. Růst čínské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na čtyři procenta z loňských pěti procent. Fond očekává výrazné zpomalení také ruské ekonomiky, kde počítá s růstem o 1,5 procenta. Loni tam růst činil 4,1 procenta.
MMF varoval, že v jeho výhledu převažují rizika výraznějšího poklesu. Eskalace obchodní války a nejistota v oblasti obchodní politiky mohou dál zpomalit růst. Zhoršující se podmínky mohou vést k výkyvům na trzích, znehodnocení měn a odlivu kapitálu, zejména v zadlužených zemích.
Dlouhodobě růst brzdí demografické změny, slabší příliv pracovní síly ze zahraničí a omezený prostor pro vládní zásahy. Nízkopříjmové státy navíc čelí poklesu rozvojové pomoci. Naopak uvolnění napětí kolem cel a nové dohody by mohly globální růst podpořit.
Česká ekonomika vzroste o 1,6 procenta
V případě české ekonomiky MMF letos očekává růst HDP o 1,6 procenta, tempo má tak zrychlit z loňských 1,1 procenta. Přesto je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník.
Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.
Ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny (V4) letos Česká republika podle nejnovějšího výhledu MMF poroste rychleji než ekonomiky Maďarska a Slovenska. V případě Slovenska počítá měnový fond s růstem o 1,3 procenta, u Maďarska pak o 1,4 procenta. Polská ekonomika ale podle prognózy fondu vykáže růst o 3,2 procenta.
