Článek
Zadání tendru bylo podle ÚOHS ze strany ministerstva v rozporu se zákonem, a to konkrétně v tom, že veřejná zakázka byla zadaná v jednacím řízení bez uveřejnění, „aniž by pro použití tohoto druhu zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky“.
Ministerstvo v podaném rozkladu argumentovalo zejména časovou tísní, poté co ÚOHS zrušil předchozí vypsaný tendr. To ale Mlsna zamítl s tím, že ministerstvo si naléhavost situace způsobilo samo, a to zejména nezákonným nastavením zadávacích podmínek v předcházejícím otevřeném řízení na digitalizaci stavebního řízení.
„MMR neprokázalo, že by učinilo vše, co bylo možné, aby vzniku krajně naléhavé situace předešlo,“ uvedl úřad ve své zprávě.
Ministerstvo znovu narazilo u ÚOHS s digitalizací stavebního řízení
„O pochybnostech stran zákonnosti nastavených zadávacích podmínek MMR vědělo již předem z předběžných tržních konzultací, a i přesto uvedené výhrady ignorovalo. MMR je přitom gestorem stavebního zákona. Mohlo se tedy zasadit o odložení účinnosti těch ustanovení zákona, která vyžadovala, aby byly informační systémy spuštěny k 1. červenci 2024. Následně mohlo zakázku vysoutěžit znovu řádným postupem a stanovit férové zadávací podmínky. To ovšem neučinilo a namísto toho se uchýlilo k použití nesoutěžního postupu,“ dodal úřad.
Digitalizace stavebního řízení začala platit od 1. července letošního roku, od počátku ji provázely potíže. MMR tehdy pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) chtělo systémy digitalizace stavebního řízení dodávat modulárně, tedy po částech, nikoli vcelku, jak plánoval dříve resort pod vedením Kláry Dostálové (ANO).
Na konci září byl kvůli potížím s digitalizací Bartoš odvolán z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, což vyústilo v odchod Pirátů z vlády. Ministrem pro místní rozvoj byl jmenován Petr Kulhánek (za STAN) a vláda se následně rozhodla vypsat na systém novou zakázku. Současně umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými v létě.