Mlsna blokuje reformu antimonopolního úřadu, kritizuje Transparency International

Mlsna jde podle TI ve šlépějích svého předchůdce Petra Rafaje, kterého ve funkci nahradil v roce 2020. Pod Rafajem úřad „trpěl svými vlastními kauzami a nefunkčností aparátu, který buď dělal jen to nejnutnější, nebo vyloženě šel na ruku některým subjektům“, uvádí v tiskové zprávě právník a člen správní rady TI Petr Leyer.

Podle něj je Mlsna sice ve své práci sofistikovanější, avšak právní rámec pro fungování ÚOHS, který dohlíží nad více než 400 miliardami korun ročně, je nadále nevhodný a nad některými jednáními úřadu visí pochybnosti.

Mlsna sice ve svém prvním roce na postu šéfa antimonopolního úřadu změnil způsob obsazování rozkladových komisí, nicméně úřad pod jeho vedením stále čelí kritice z řad expertů i médií v souvislosti s rozhodováním o závažných kauzách, argumentuje TI s tím, že ÚOHS se jakýmkoliv změnám ve fungování brání a navíc odvolal nezávislé protikorupční experty z rozkladových komisí.

O reformě antimonopolního úřadu se diskutuje už od roku 2020. Ve svém programovém prohlášení ho má i současná vláda Petra Fialy (ODS), přičemž letos v březnu přineslo návrh na reformu ÚOHS ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a v červnu jej vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Reforma usiluje zejména o odstranění nadměrné koncentrace pravomocí předsedy a o zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky.

Podle TI ale úřad už čtyři roky jakoukoliv smysluplnou debatu o reformě odmítá a naopak tvrdí, že s ním nebyly navrhované změny dostatečně projednávány. Organizace k tomu dodává, že v probíhajícím mezirezortním připomínkovém řízení je vidět, že se kritické připomínky vícero institucí slovo od slova shodují, „což vypovídá o koordinaci odporu proti reformě, která by mohla významně zasáhnout nastavení mocenských poměrů v prostředí veřejných zakázek“.

„Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci. Přestože v zakázkovém prostředí panuje značná nespokojenost s tím, jak dohled nad férovostí soutěže probíhá, málokdo si může dovolit hlasitě kritizovat fungování úřadu, na jehož rozhodování jsou všichni závislí,“ řekl Leyer.

„Navrhovaná změna přezkumu veřejných zakázek byla v mezirezortním připomínkovém řízení a ministerstva i státní instituce k ní uplatnily 560 připomínek. Nejlépe to ukazuje, že návrh prosazovaný neziskovými organizacemi je nekvalitní, nedomyšlený, a kritická je k němu i odborná veřejnost,“ sdělil ČTK v reakci Mlsna.

„Úřad se účastnil dvou kulatých stolů pořádaných Právnickou fakultou Masarykovy univerzity a Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, kde návrh kritizovali odborníci na veřejné zadávání. Neziskové organizace ale tuto kritiku odmítají slyšet a reflektovat, protože problematice nerozumí,“ dodal s tím, že místo věcné diskuze neziskové organizace útočí na jeho osobu.

Nezávislost úřadu a jeho vedení podle Mlsny posílila novela zákona účinná od loňského července. „Zákonem byla stanovena funkční období i pro místopředsedy úřadu a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce předsedy a místopředsedů. Navíc jsem rozhodnul, že celé vedení úřadu, včetně mojí osoby, musí mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné. Já i všichni místopředsedové ji mají. Je to důkazem vysoké osobní integrity celého vedení úřadu,“ dodal Mlsna.

Ve své zprávě TI upozorňuje také na společenské vazby Mlsny, který by přitom jakožto předseda ÚOHS měl naplňovat nejvyšší standardy nezávislosti. V odkazech na zprávy různých médií zmiňuje například setkání s bývalým šéfem Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou či účast na svatbě Martina Janouška, advokáta a spolumajitele ROWAN LEGAL.

„Úředník, který sám má pravomoc rozhodovat o mnohamiliardových zakázkách, by měl chápat, že jakýkoliv kontakt s osobami, o kterých může nepřímo rozhodovat, může znevažovat činnost a rozhodnutí celého úřadu. Je proto třeba, aby každé takové setkání pečlivě zvážil. Petr Mlsna to ale zjevně nechápe, navíc se jeho úřad snaží aktivně vystupovat tak, aby jeho moc v budoucnu neoslabila a on tak nadále byl osobou s nadstandardní mocí a nadstandardními kontakty,“ uvedl Marek Chromý, vedoucí analytik TI.

Mlsna celý článek TI označil za neobjektivní. Podle něj má spíše „bulvární charakter“ a je důkazem toho, že ÚOHS pod jeho vedením nepodléhá politickému či byznysovému tlaku, ale ani tlaku neziskových organizaci propojených s některými advokátními kancelářemi.