Článek
Mistrovství začíná už 10. května, český národní tým čeká první buly večer, kdy se v Praze utká s Finy.
Na světě vyrábí hokejové puky asi jenom sedm výrobců, v Česku ještě náchodská Rubena a na Slovensku gumárna v obci Dolné Vestenice.
„My patříme mezi ty menší, protože jsme taková rodinná firma do deseti zaměstnanců. Ročně vyrobíme zhruba nějaký milion a půl puků ročně,“ řekla Novinkám jednatelka Gufexu Kateřina Zubíčková.
„Z toho asi 30 tisíc puků odchází na mistrovství, která pořádá Mezinárodní hokejová federace (IIHF). Z toho objemu je patrné, že to není pro nás otázka nějaké ekonomiky, ale obrovské prestiže,“ dodala.
V Kateřinicích se puky vyrábějí už od roku 1994. „Tehdy hrál Vsetín extraligu a slavil úspěchy. Otec tam chodil samozřejmě na hokej jako fanoušek, pobavit se s kamarády,“ vzpomíná na začátky Zubíčková.
„A ti mu u piva říkali, že když dělá s technickou pryží ve firmě, která vyrábí pneumatiky, tak ať zkusí něco vymyslet, jestli by nešlo ty puky třeba vyrábět,“ dodala.
Směs na puky se míchá ručně z dvanácti ingrediencí, firma si ji nechala patentovat. Poměr musí být úplně přesný, jinak se udělají trhliny, bublinky, a ne žádoucí hladký povrch. Puk musí splňovat dané normy, co se týká průměru, výšky, hmotnosti, elasticity a tvrdosti.
Klíčové bylo Nagano
První významnou hokejovou akcí, kam Gufex dodal puky, byly olympijské hry v japonském Naganu v roce 1998, kde český nároďák s partou kolem Dominika Haška a Jaromíra Jágra slavně vyhrál.
Firma poté podepsala smlouvu s IIHF a její kotouče se staly oficiálními hracími puky všech šampionátů pořádaných IIHF, tedy i šampionátů žen či juniorů.
„Naše puky jsou úspěšné i proto, že díky svému složení málo špiní reklamy na mantinelech a nerozbijí plexisklo ani při rychlosti 180 kilometrů v hodině,“ prozrazuje Zubíčková.
Všichni podle ní vidí, že hokej je proti dřívějšku o hodně rychlejší, že i brusle jsou ostřejší. „Takže puk musí mít opravdu nějakou kvalitu, aby vše při hře vydržel,“ zdůrazňuje.
„Určitě by nikdo nechtěl, aby se puk se rozpadl, když by hokejista vystřelil nějakou větší ránu. To se s naším pukem ještě nikdy nestalo,“ dodává šéfka kateřinické firmy.
Firma nyní klade důraz hlavně na potisk. „Máme takové trošičku know-how, protože to není tak jednoduché. Potisk na každému puku musí vydržet na ledě minimálně jednu třetinu,“ podotýká Zubíčková.
Je nesmrtelný
A jak konkrétní puk vzniká? „Necháváme si partnerskou firmou míchat směs technické pryže podle naší receptury a připravovat jednotlivé nálože neboli hrudky do forem po padesáti kusech puků. Hlídáme si přesnou gramáž, tvrdost, elasticitu,“ přibližuje Zubíčková.
„Formu vložíme do lisu a klasickým způsobem po dobu dvanácti až patnácti minut necháme nálože vylisovat při teplotě kolem 180 stupňů. Z každého puku zůstává minimální odpad, kroužek, který po upečení puků odtrhneme,“ pokračuje.
Policie k MS v hokeji: Zatím žádná konkrétní hrozba, bezpečnostní situace je ale horší než posledně
„Pak necháváme puky jeden až dva dny vychladnout, pryž stále pracuje, takže když je potřebujeme načisto ořezat, nesmí být teplá. A následně puky ukládáme do krabic a jdou buď čistě černé na prodej, nebo k nám do haly na potisky,“ popisuje.
Prozradila i životnost puku. „Když se neztratí, tak je nesmrtelný. Máme tu i puky z devadesátých let, když jsme začínali. Puk se na ledě sice oprýská, ale nezničíte jej,“ pousmála se.
Speciální čipy
Zároveň prozradila, že do zhruba 30 procent puků určených pro letošní mistrovství světa vkládá partnerská firma Gufexu speciální čipy, které snímají dráhu a rychlost puku na ledě.
„Jen je třeba čidlo do puku vkládat do upečení zastudena. Teplota i tlak jsou při lisování tak vysoké, že by to čip nevydržel,“ vysvětluje Zubíčková.
Vedle světových šampionátů firma zásobuje třeba i českou extraligu, asi 80 procent produkce jde ale do zahraničí.
Také do hokejově exotických destinací, jako jsou Dubaj, Mexiko či Nový Zéland. „Teď jsme dodávali také na Tchaj-wan, Island a do Jihoafrické republiky,“ doplňuje.
Jeden černý puk bez potisku teď podle Zubíčkové vyjde tak na 25 korun, v posledních letech jeho cenu přizvedla energetická krize. Záleží vždy na množství, nicméně oboustranně potištěný touš vyjde zhruba na 55 Kč, s jednostranným potiskem ho lze pořídit za polovic.
Kromě puků Gufex vyrábí i jiné výrobky z technické pryže, například rohožky, manžety nebo těsnění. Většinou jde o zakázkovou výrobu a dělá asi třetinu celkové produkce firmy. Hlavním výrobkem jsou puky.
Vyrábějí se i v Náchodě
Už přes třicet let se hokejové puky z vulkanizovaného kaučuku vyrábějí i v náchodské Rubeně.
„Objemově vyrábíme nižší jednotky milionů kusů každý rok. Naprosto klíčový pro nás je vývoz do zahraničí, který představuje přibližně 90 procent našich tržeb z hokejových puků,“ říká ředitel podnikové divize Speciální výroba Jiří Boukal.
Firma dodává puky i na významné hokejové turnaje. „Toto se mění v závislosti na úspěchu našich zahraničních partnerů, kteří nás na vybraných trzích zastupují. Tradičně dobrou pozici máme ve Skandinávii,“ zmiňuje Boukal.
„Z hlediska celé naší firmy tvoří výroba puků jen velmi malou část tržeb, nicméně se pukům a hokeji velmi rádi věnujeme,“ dodává.
Změnou vlastníka v roce 2021, kdy Rubenu ovládla finanční skupina Kaprain Karla Pražáka, podle něj k žádné změně obchodní strategie nedošlo. „Sám majitel je velkým fanouškem hokeje,“ připomíná Boukal. Pražákova Kaprain totiž vlastní i hokejovou Spartu.
(svj)