Místo do obchodu na balkon či na zahrádku. Ovoce a zeleninu si pěstuje polovina domácností, nemálo ušetří

Zahrádkaření se v Česku věnuje více než polovina obyvatel. K nárůstu obliby přispěla pandemie covidu, kdy se lidem zkomplikovalo cestování, sportování a další koníčky. Loni sklidili podle Českého statistického úřadu téměř 50 tisíc tun zeleniny, zhruba pětinu toho co zemědělské firmy. Podobný je poměr u brambor, které ČSÚ vede ve statistikách zvlášť, těch lidé sklidili 138 tisíc tun.

„Poslední data z našeho výzkumu ukazují, že ovoce nebo zeleninu pěstuje 53 procent domácností. Včetně těch, kdo je mají na balkonech nebo v bytě,“ uvedl Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se na mezinárodním výzkumu podílel.

Podobný výsledek ukázalo i letošní šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle něj 47 procent domácností pěstuje ovoce a zeleninu na zahrádkách, sedm procent na balkonech.

Nejdůležitější motivací je dlouhodobě chuť mít čerstvé a zdravé potraviny. „Na dalších místech je zahrádkaření jako koníček a úspora peněz. Ostatní důvody jsou marginální,“ shrnul data z průzkumu Vávra.

„Zahrádkaříme celá rodina. Dospělé děti se už sice věnují jiným věcem, začali jsme ale zapojovat vnoučata. Především nás to baví a jsme rádi, že víme, co jíme,“ sdělila Milada Hromská z Chrudimska.

Na zahradách rodinných domů hospodaří 62 procent zahrádkářů. Za nimi následují lidé, kteří si ovoce a zeleninu pěstují na balkonech, chataři a chalupáři, členové zahrádkářských kolonií a nově také komunitních zahrad. Právě ty v českých městech rychle rostou, aktuálně jich je kolem dvou stovek. Objevují se na sídlištích nebo místech, která čekají na další využití.

„Většina zahrádkářů sdílí své výpěstky s rodinou či přáteli,“ upozornil sociolog Vávra, že lidé část úrody obvykle darují nebo s někým jiným vymění. „Když se podíváme na celou populaci, pětina ovoce a zeleniny, které sníme, pochází právě ze zahrádek,“ vyčíslil.

Tradiční podobu českých zahrádek mění oteplující se klima posledních let. Zatímco dříve byly záhony plné okurek, rajčat a cibule, teď se na nich zabydlely batáty, topinambury nebo paprikové okurky ačokči, které dosud rostly ve sklenících. Podobné je to s ovocem. Nejpěstovanější zůstávají jablka, švestky či hrušky, ven ze skleníků ale zahrádkáři vytáhli kiwi, fíky nebo asijské hrušně.

Rostoucí oblibu zahrádkaření potvrzují i prodejci sazenic a osiva. „Vzhledem ke zdražování zeleniny sledujeme vyšší zájem o její pěstování,“ uvedl Radek Aust, výkonný manažer společnosti Moravoseed.

Mezinárodní studie, na níž se podílela česká Akademie věd, ukázala, že během koronavirové pandemie přibylo pěstitelů celosvětově. V americkém Denveru například místní iniciativy rozdaly 800 boxů s návodem, jak pěstovat zeleninu a bylinky. Zájem se zvedl i v Austrálii, Německu či Kanadě.