Článek
Tři rozvlněné kruhové věže sahají do výšky osmdesát, devadesát a necelých sto metrů. Nejvyšší budova by měla být o necelé čtyři metry vyšší než dosavadní věž bývalého Telecomu. Návrh tak respektuje pravidlo připravovaného Metropolitního plánu, podle kterého nemají nové stavby překročit hranici sto metrů.
„Samozřejmě tím, že jdeme do výšky, musíme dát lidem příjemné prostředí. Každý z bytů má vlastní balkón. Ty jsou víceméně vlnité, a to hlavně proto, aby odolaly vlivu větru,“ vysvětlila Jiřičná.
Architekta se soustředí také na velký veřejný prostor, který tvoří 70 procent z celkové plochy 40 tisíc metrů čtverečních.
„V okolí parcely není žádný veřejný prostor. Chtěli jsme, aby vzniklo místo, které je pro všechny. Ve všech ostatních částech, které byly již kolem tohoto prostoru postaveny, bydlí množství lidí, kteří nemají kromě Olšanských hřbitovů, kam jít,“ uvedla Jiřičná. Součástí projektu je také mateřská školka se zahradou a hřištěm.
Podle zakladatele a šéfa developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského přijde výstavba bytového komplexu na šest miliard korun a hotová by mohla být do šesti let „Pokud se bude situace vyvíjet pozitivně, mohla by během dvou let proběhnout změna územního plánu,“ tvrdí Kunovský.
Bude se bourat
Budovu Telecomu, která byla otevřena v roce 1980 a přezdívá se jí také Mordor nebo Štrougalova věž, odkoupila firma Central Group v roce 2017 od společnosti Cetin. Ta areál nadále využívá, plánuje se ale přestěhovat do nového sídla. Budova bude muset být také kvůli vysokému množství azbestu zbourána a ekologicky zlikvidována.
Kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes taková stojí
Developerská společnost proto vyhlásila mezinárodní soutěž na zástavbu uvolněného prostoru, ve které zvítězila právě Jiřičná a její studio.
Návrh kritizuje Klub Za starou Prahu. Podle něj nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale spíše o líbivý koncept efektně designovaných výškových staveb.
„Obytné věže vstoupí do pražského panoramatu mimořádně neomaleným způsobem a umocní tak neomluvitelnou chybu, které se dopustil magistrátní památkový odbor. Ten navzdory ochrannému pásmu Pražské památkové rezervace schválil projekt téhož developera - obytné věže Garden Towers v Olšanské ulici,” uvedl klub. Zároveň vyzval Institut plánování hlavního města Prahy a památkový odbor magistrátu, aby stavbu nepodpořily.
Podle Kunovského je výška v Praze vždy velkým tématem. Uvědomuje si, že stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. "Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí," uvedl dále Kunovský.
Architektku Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně, kam po okupaci v srpnu 1968 emigrovala, navrhla například výstavní prostory muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy.
Jiřičná se při přípravě návrhu spojila s architektonicko-inženýrskou společností ARUP z Londýna. Ta navrhovala například dostavbu Gaudího chrámu Sagrada Família v Barceloně nebo operu v Sydney.