Hlavní obsah

Ministři se přou o výši pojistného na nemocenskou

Právo, Novinky, ČTK, Hana Kadečková
PRAHA

Návrh zákona o nemocenském pojištění vyvolává diskuse nejen mezi vládou a zaměstnavateli, kteří ho rezolutně odmítají, ale i mezi samotnými ministry. Ti se na včerejším večerním zasedání vlády přeli o maximální výši pojistného. nebyli schopni se dohodnout a návrh o dva týdny odložili.

Článek

"Vláda se shodla na potřebnosti změny," uvedl Sobotka s tím, že ale ještě není jasné, zda navrhovaná výše pojistného odpovídá sazbám pro jednotlivé dávky a jaký bude mít návrh dopad na státní rozpočet. Padají také různé návrhy týkající se stropu pojištění.

Spor vznikl mezi předkladatelem návrhu, ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem a vicepremiérem Martinem Jahnem. Oba se shodují, že je třeba zavést strop plateb na sociální pojištění, z něhož se nemocenské dávky, ale také například důchody, vyplácejí.

Prodražuje se zaměstnávání

Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde stropy v pojištění ještě neexistují. To podle Jahna znevýhodňuje Česko v konkurenci s okolními zeměmi, protože značně prodražuje zaměstnávání kvalifikovaných lidí.

Dnes zaměstnavatelé spolu se zaměstnanci odvádějí na sociální pojištění 34 procent z hrubých příjmů. Z toho 28 procent jde na všechny typy důchodů, 4,4 procenta na nemocenské pojištění a 1,6 procenta na aktivní politiku zaměstnanosti.

Ministři se však rozcházejí ve výši stropu pojistného. Zatímco Škromach chce, aby se pojistné platilo maximálně do pětinásobku hrubé měsíční průměrné mzdy, tedy do příjmu kolem 90 tisíc korun, Jahn chce strop zavést už pro lidi s příjmem ve výši trojnásobku průměru, tedy od platu 53 tisíc hrubého měsíčně.

V obou případech by to v praxi znamenalo, že například ten, kdo bere 100 tisíc měsíčně, by z tohoto platu pojistné platil jen do výše stanoveného stropu. Tedy méně než dnes.

"Stanovením hranice až na pětinásobku mzdy by se investiční klima v ČR výrazně nezměnilo, protože opatření by se dotklo jen asi jedné desetiny zaměstnanců. Hranice na trojnásobku průměrné mzdy by se dotkla asi 2,7 procenta zaměstnanců, což stále není příliš mnoho," hájí své stanovisko Jahn.

Státní kasa by přišla až o sedm miliard

Zároveň ale Jahn připustil, že jeho návrh by výrazně zasáhl do státního rozpočtu. A právě dopady do rozpočtu vedly Škromacha k jeho opatrnému návrhu. Zatímco přijetím Škromachovy myšlenky by státní rozpočet přišel ročně asi o 2,2 miliardy korun, o které by se vybralo méně na pojistném, Jahnův návrh by státní kasu stál podle odhadů Škromachova ministerstva 6,2 až 7,5 miliardy korun.

"Lze však předpokládat, že tento propad bude nižší, protože opatření bude mít pozitivní vliv na ekonomiku. Efektem bude vyšší ekonomický růst a vyšší počet poplatníků pojistného," domnívá se Jahn.

"Návrh vicepremiéra Jahna nepřipadá v úvahu. Vzniklá díra ve výběru sociálního pojistného by znamenala, že důchodový systém by se dostal do deficitu," řekl Právu ve středu Škromachův náměstek Jiří Hofman. Na argument Jahna, že výpadek by byl vyvážen pozitivním vlivem na ekonomiku, Hofman reagoval: "Tak velký výpadek by takto nemohl být nahrazen."

Co všechno zákon navrhuje

:: Poměr nemocenské dávky ke mzdě se má změnit tak, aby pojištěnci s průměrným a nižším platem dostali za 30 dnů nemoci dávku ve výši 70 až 72 % čisté mzdy a pojištěnci s dvojnásobkem průměrného platu asi 58 %.

:: Lidé s průměrnými příjmy by proti dnešku na dávce za třicetidenní marodění tratili asi stovku a lidé s polovinou průměrné mzdy něco přes 500 korun. Naopak například člověk, který bere dvojnásobek průměru, by si měl na třicetidenní nemocenské polepšit proti dnešku až o 4400 korun.

:: Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti by měli podle návrhu zákona lidé dostávat namísto nemocenských dávek náhradu mzdy. Tu by jim vyplácel zaměstnavatel, kterému by se snížilo pojistné ze současných 3,3 na 1,4 procenta.

:: První tři dny nemoci by náhrada mzdy činila 35 procent z vyměřovacího denního základu (nyní je to 25 %). Od čtvrtého do čtrnáctého dne by to bylo 67 procent (nyní 69 %).

Na to, že v Česku není stanoven strop pojistného, doplácejí lidé s vyššími příjmy. Pokaždé když se jim příjem zvýší, zvedne se jim automaticky i pojistné, ale dávky ne. Například člověk s průměrnou a nižší mzdou dostane dnes za 30 dnů nemoci dávku odpovídající 73 až 77 procentům jeho čisté měsíční mzdy. Ale ten, kdo má plat například dvojnásobný proti průměru, dostane za 30 dnů nemoci jen 42 procent své čisté mzdy.

Související témata:

Výběr článků

Načítám