Ministři mají sjednat dohodu s Polskem o Turówu, zmocněnec má navrhnout penále

Mezivládní dohoda mezi Polskem a Českem by mohla vést k českému stažení žaloby na Polsko u evropského soudu. Rámec smlouvy obsahuje za českou stranu několik podmínek. „Mimo jiné přezkum dosavadních povolovacích procesů v souladu s evropským právem a poskytnutí veškerých dostupných informací o dopadech těžby, což je i podstata současné žaloby proti Polsku, ale také uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody na české straně hranice. To jsou klíčové požadavky České republiky," vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na vybudování náhradních zdrojů pitné vody v dotčených oblastech chce Česko po Polsku žádat o 40 až 50 milionů eur (1,02 miliardy korun až 1,27 miliardy korun).

Zároveň kabinet uložil vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU Martinu Smolkovi, aby navrhl uložení penále Polsku ve výši pěti milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně kvůli tomu, že v rozporu s uloženým předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole.

Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení „samozřejmě nedodrží", neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.

Navržení sankce pro Polsko oceňuje i nezisková organizace Greenpeace, která se dalšímu prodloužení těžby pokouší zabránit. „Jsme ale zklamaní, že vláda stále uvažuje o smlouvě bez jakéhokoliv omezení těžby,” říká koordinátorka Greenpeace Nikol Krejčová. „Pokud stažení žaloby na důl otevře cestu k další těžbě až do roku 2044, tak to bude z pohledu místních lidí i z hlediska ochrany klimatu velmi špatná dohoda a selhání vlády,” dodala.

Podle nového vládního zmocněnce pro zastupování Česka před Soudním dvorem EU Martina Smolky je ale dohoda s Polskem pro Česko lepší než žaloba.

„Žaloba podaná Českou republikou Soudnímu dvoru může směřovat pouze vůči porušení unijního práva Polskem. Výsledkem takové žaloby může být jenom konstatování, zda Polsko porušilo či neporušilo unijní právo. Naopak Česká republika nemůže v řízení před Soudním dvorem žádat trvalé uzavření dolu Turów, jak se někdy chybně interpretuje. Nařízení bezodkladného uzavření dolu Turów do doby vynesení meritorního rozsudku ale vytvořilo prostor, jak získat v krátké době skutečně praktický, hmatatelný výsledek pro obyvatele postiženého regionu a jeho životní prostředí,“ tvrdí Smolek.