Článek
Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu v objemu až 86 miliard eur budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. V pátek jej bude schvalovat německý Spolkový sněm.
Do té doby má Aténám pomoci krátkodobá půjčka ve výši sedmi miliard eur. Tu ministři podle agentury Bloomberg také odsouhlasili, ale podrobnosti chtějí zveřejnit až v pátek.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Překlenovací půjčka pomůže Řecku vyrovnat závazek ve výši 3,5 miliardy eur, který mají Atény uhradit Evropské centrální bance (ECB) v pondělí, a zajistit další financování země. Pro krátkodobou půjčku bude využit starší unijní fond Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ale ručí všechny země Unie. Česko, Velká Británie a další země, které nepoužívají euro jako platidlo, ale náklady ani teoreticky nést nechtějí. [celá zpráva]
Sobotka: Komise umí oživit i mrtvý program
„EFSM je mrtvý program, to jednoznačně vyplývá ze závěru Evropské rady. Ale máme do té míry schopnou Evropskou komisi, že možná dokáže oživit i mrtvý a polozapomenutý záchranný program. Pokud o tom přesvědčí evropské ministry financí, tak s tím Česká republika nic nenadělá,” uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Český ministr financí musí podle něj postupovat tak, aby ČR v Řecku nepřišla o peníze.
Evropská komise a země eurozóny minulých dnech hledaly, jak tuto otázku vyřešit. Deník Financial Times ve středu napsal, že země mimo euro by mohly být ze záruk vyjmuty a místo toho by se použily 3,6 miliardy eur ze zisků z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky (ECB). Tyto peníze v minulosti zaplatilo Řecko.
„Proč pro překlenovací úvěr pro Řecko použít EFSM, a nikoli ESM? Rozdíl je ve statutech obou fondů, podmínky pro přidělení úvěru Řecku z EFSM jsou méně striktní než v případě ESM, a nyní jde především o co nejrychlejší řešení. Ta jsou v zásadě dvě: bilaterální půjčky a EFSM. Do přímé půjčky Řecku se žádná země zrovna nehrne, zbývá tedy EFSM,” vysvětlil Novinkám hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Jinak je financování z obou fondů stejné – budou vydávat dluhopisy a nabízet je finančním investorům. Vzhledem k vysokému ratingu není podle ekonoma problém s poptávkou na straně bank, investičních fondů, penzijních fondů či pojišťoven.
ECB také ve čtvrtek zvýšila objem pomoci pro řecké banky, což dává Řekům naději, že v dohledné době opět otevřou.
