Ministr Vlček: Řetězce by za porušení pravidel u slev měly platit nejvyšší pokuty

Byl jsem tam minulou sobotu (rozhovor vznikl na konci ledna - pozn. red.). Chodím rád nakupovat.

Souhlasím, že ve vymáhání pravidel musíme být důraznější. Děláme pro to konkrétní kroky. Pro letošek jsme navýšili rozpočet České obchodní inspekce, která obchody kontroluje. A také na trojnásobek narostly prostředky, kterými ministerstvo podporuje různé spotřebitelské organizace. Není možné, aby někdo spotřebitele klamal, zkresloval informace. Chceme férový trh.

S ohledem na situaci ve Sněmovně se spíš budeme držet současných zákonů, věřím ale, že se na tématech v ochraně spotřebitelů shodneme i s opozicí, a mohli bychom připravit úpravy na příští volební období.

Když se takové věci dějí i opakovaně, je potřeba být v pokutách důraznější, i o tom jsem nedávno mluvil s ústředním ředitelem inspekce. Vidíme, že pokuty za opakované porušování zákona se pořád mnohdy drží v dolní hranici.

Možná teď nechme limit být, ale pojďme se u opakovaných prohřešků bavit o pokutách na horních hranicích.

Je pravda, že se spotřebitelé mnohdy ani nedokáží vyznat v tom, jaká je standardní cena. Takže ano, snažíme se při navrhování změn inspirovat věcmi, které fungují jinde ve světě.

Obávám se, že za současné Sněmovny to už bude velmi komplikované. Jak jsem říkal, pojďme připravit půdu pro budoucí Sněmovnu.

Statistické údaje Eurostatu a realita smluv se mnohdy liší. Ano, když vyberu některé konkrétní tarify s určitou výší spotřeby a ještě to přepočítám na kupní sílu, tak je pravda, že Česko je v cenách vysoko.

Ale ohradím se proti tomu, že to je plošná záležitost. Když se podíváme na průměrnou cenu ve smlouvách, které se uzavírají, je Česko na průměrných evropských cenách. V mnoha ohledech, co se týče průmyslu, je pod průměrem Evropské unie.

Snažíme se informovat o tom, aby se spotřebitelé nebáli si sami říct o nový kontrakt nebo úpravu toho současného. Ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem jsme na webu zveřejnili srovnávač cen, který budeme ještě vylepšovat. Je důležité, abychom se o to i my spotřebitelé aktivně zajímali.

Teď dobíhá řada smluv, které byly fixované za vyšších cen v letech 2022 a 2023. Obchodníci promítají lepší nákupy komodity i do stávajících kontraktů a probíhá zdravý boj o zákazníka.

Vysoké ceny energie jsou způsobeny zanedbanou energetikou. V minulosti se do ní pod různými vládami velmi málo investovalo. A to teď měníme.

Ale buďme realisté – Česko je s ohledem na geografickou polohu státem, kde nebude tolik svítit slunce jako ve Španělsku, nebude tolik foukat jako na Baltu a nemáme velké zásoby plynu nebo ropy. To hlavní, co můžeme dlouhodobě dělat, je hodně investovat do přenosových a distribučních soustav, aby byly technicky ve špičkovém stavu a měly minimum ztrát.

Toto bohužel v minulosti české vlády nedělaly. Za naši vládu mohu říct, že pod vedením Starostů na MPO nastal ohromný posun kupředu. A to nejen z pohledu energetické bezpečnosti, nezávislosti a nevydíratelnosti Ruskem. Jak u plynu, tak u ropy.

Ty levné ruské energie jsou trochu fáma, protože obchodníci nabízejí plyn za tržní ceny, blízké substitutům, jako je norský nebo zkapalněný LNG plyn. Ale ano, pomůže. Obchodníci si to, kdy nemáte jisté dodávky nebo jste na někom výrazně závislí, logicky promítají do cen. Odstřihnutí Česka od závislosti na ruském plynu a ropě bude mít z pohledu cen pozitivní dopad pro budoucí kontrakty.

Velmi důležité je udržet otevřený trh, posilovat spolupráci s Polskem, Německem a Rakouskem. Je tam nyní mnohdy přebytek energie a záporné ceny; a je důležité mít dobré propojení na okolní soustavy, což může ceny energií pozitivně ovlivnit.

Ušetřit lze i na úrovni managementu. Například státní provozovatel přenosové sítě ČEPS letos díky manažerským rozhodnutím oproti předchozím roku ušetří zhruba 3,5 miliardy korun.

Podle predikcí Energetického regulačního úřadu by letos průměrná cena kontraktů u elektřiny měla klesnout zhruba o deset procent a u plynu asi o 8,5 procenta.

Co se týče investic do přenosových a distribučních soustav, tak ano, ty se pak propisují do regulované složky ceny. Ale tady máme potenciál, který se snažíme využívat na maximum, a to jsou prostředky Modernizačního fondu Evropské unie, kde můžeme sehnat peníze na investice a ušetřit ze státního rozpočtu.

U kontraktů na rok 2026 až 2027 se cena pohybuje někde kolem 35 až 37 eur za megawatthodinu (na začátku února jsou na burze ceny přes 53 eur – pozn. redakce). Agresivní exportní politika USA může cenu ještě snížit. Mohli bychom na tom vydělat.

Aby byl průmysl konkurenceschopný, musí výrazně investovat do snižování energetické náročnosti, inovačních procesů. Snažím se hodně jezdit po firmách a na tato témata se ptám. Všichni si to uvědomují, protože chtějí v Evropě zůstat. Nechtějí firmy přesouvat jinam, protože tady mají kvalifikovanou pracovní sílu, stabilní prostředí, navázanost na školství.

Uvědomují si, že musí víc investovat do energetického managementu, úspor, nových technologií. My se je snažíme informovat, jaké jsou možnosti na tyto investice získávat prostředky z evropských programů. Je dobře, že Česko je ohledně Modernizačního fondu jednou z nejlépe čerpajících zemí v EU.

Nehrozí. Stav zásobníků je pro tuto zimu dostatečný. Pak bude důležité, aby je obchodníci s koncem topné sezony začali okamžitě plnit. Dnes z nich primárně čerpají proto, že do nich nakoupili plyn za levnější cenu, než která je aktuálně na trhu.

S ohledem na politiku Spojených států očekáváme, že plyn zlevní, a tak by zásobníky po konci topné sezony mohly být plněny plynem za dobrou cenu.

Green Deal bude nutné přehodnotit. Ale zároveň si uvědomme, že klimatické změny, které okolo nás probíhají, mají mnohdy opravdu nevratný charakter. Za zelené peníze, jestli je takto mohu nazvat, jsme například v našem regionu zateplili všechny školské objekty, zmodernizovali kotelny a dosáhli opravdu velkých úspor energií a tím ušetřili peníze daňových poplatníků.

Díky těmto penězům jsme vystavěli řadu vodních nádrží, zadržovali vodu v krajině, zaváděli prevenci proti povodním nebo modernizovali vodárenství, což má vliv nejenom na stabilní dodávky pitné vody, ale i na konečnou cenu pro obyvatele. Všechno to s sebou neslo nemalé stavební a technologické investice, které z velké části realizovaly české firmy. Takže to mělo pozitivní dopad do průmyslu, stavebnictví i zaměstnanosti.

Potřebujeme Green Deal revidovat tak, abychom nezapomněli, co je jeho původním smyslem, tedy, že se musíme starat o planetu. Ale zároveň k tomu musíme přistupovat prakticky. Tedy nejde jen o pozitivní dopad na životní prostředí, ale také o zvýšení kvality života obyvatel, snížení provozních nákladů a zvyšování zaměstnanosti.

Můžu zmínit aktivitu Česka a Itálie v oblasti úprav pokut pro automobilový průmysl za emise, kterou jsem otevřel na podzimní Radě Evropské unie. Problém z pohledu znečišťování ovzduší vidíme v zastaralosti vozového parku. Takže není nutné škrtit automobilový průmysl pokutami.

Je potřeba mít s tímto průmyslem jasnou dohodu, že změníme systém nastavení pokut. Ale zároveň od něj Evropa musí mít záruky, že prostředky, které takto nebudou na pokutách vybrány, investuje do čistších forem mobility. Státy k tomu mohou pomoci třeba budováním dobíjecích stanic pro elektroauta.

Autoprůmysl je podle mě konkrétním příkladem, kde bude revize nutná.

Pro mě i pro automobilky by to byl přijatelný kompromis. Myslím si, že šance na snížení pokut je velmi vysoká. K naší iniciativě se přidalo množství států. Uvidíme, jak dopadne Německo po parlamentních volbách, mám pocit, že se k nám také přikloní.

Důležitým signálem je, že si to téma pod sebe vzala přímo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Přiznám se, že nejsem velkým zastáncem dalších dotací na nákupy elektromobilů. Osobně bych pomohl automobilovému průmyslu, aby pokuty byly flexibilnější a změnila se metodika jejich výpočtu.

Myslím si, že odvětví by nejvíce pomohlo, kdyby výrobci přišli s cenově dostupnými elektromobily. To je vhodnější cesta než do toho sypat další peníze přes dotace.

Mnoho zemí i Evropská komise vyčkávají na postoj největších států, jako právě Německa.

Dělali jsme si propočty z pohledu obyvatel Evropy, což v hlasovacích mechanismech hraje roli, a shledali jsme, že už se blížíme hranici potřebné pro uskutečnění změn. Posun by mohl přijít v následujících měsících.

Nemáme informace o tom, že by mělo dojít k nějakému posunu. Ve čtvrtek jsem na půdě ministerstva opětovně jednal se šéfem KHNP Joo-ho Whangem. Sdělil, že z jejich strany nevidí žádné vlivy, které by měly termíny posouvat.

Jihokorejské straně jsme řekli, že pro nás to je zásadní podmínka. K podpisu smlouvy chceme vidět záruky, že se například jednání s podniky posouvají z kategorie memorand do dalších smluvních vztahů.

Už dnes můžeme říct, že jsme s podílem na několika desítkách procentech hodnoty kontraktu pro český průmysl a že náš tlak přináší výsledky.

Nemohu predikovat, co přijde v dalších letech. Je to hlavně otázka nastavení kontraktu mezi dodavatelem a objednatelem, tedy společností ČEZ.

Jelikož toto jsou věci, které se dotýkají daňových poplatníků, chceme po manažerech ČEZ, aby vše bylo právně precizně nastaveno a k navýšení nákladů nedošlo.

Každopádně větší aktivitou státu i průmyslu. Snažíme se tomu pomáhat pořádáním podnikatelských delegací, misí, fór. Uplynulý týden jsme pořádali Česko-vietnamské obchodní fórum za účasti významných členů vietnamské vlády. Zvali jsme řadu našich podnikatelů, aby navazovali kontakty v situaci, kdy vzájemný obchod dnes převyšuje čtyři miliardy dolarů a vidíme tam velký potenciál.

Aktivity v ekonomické diplomacii po světě posilujeme. Byl bych nerad, aby to vypadalo, že chceme vyklízet evropský trh. Máme zde velmi silné a funkční vazby. Zároveň ale musíme hledat příležitosti po světě. Třeba v Asii.

Když se ještě vrátím k jaderné energetice, tak při jednáních s jihokorejskou stranou apelujeme na to, aby se odbouraly bariéry vstupu českých firem na tamní trh.

Obchodní příležitosti se snažíme rozvíjet také v arabských zemích.