Hlavní obsah

Ministr průmyslu: Odstoupení OKD z privatizace dolů sníží výnos

Právo, Martin Procházka
PRAHA

S ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem o dopadech odstoupení OKD z privatizace Sokolovské uhelné, o kterou se ucházely.

Foto: Aleš Plevka

Možnost ve zrenovované družině přespat přes noc využila asi pětadvacítka dětí

Článek

OKD se rozhodly odstoupit z privatizace a nepředloží státu nabídku. Jaký to může mít vliv na prodej Sokolovské uhelné, o kterou se tato firma ucházela?

Je to pro mě nová informace, a zatím neznám žádné důvody. Domnívám se však, že by z hlediska cenových nabídek bylo lepší, aby OKD v soutěži zůstala.

Znamená to, že Sokolovskou uhelnou získá její management? Patřil totiž s OKD mezi nejvážnější zájemce.

To nelze předvídat, jelikož to je rozhodnutí vlády, která rozhodne na základě podkladů meziresortní komise.

Na způsob prodeje dolů se snáší kritika. Některým poslancům například vadí to, že privatizace probíhá ještě předtím, než byla schválen návrh energetické koncepce České republiky.

Předložil jsem ve Sněmovně velmi podrobné informace o průběhu privatizace. Očekával jsem, že debata se povede věcně. Bohužel jsem se mýlil, posunula se do ideologické roviny, jak je ve Sněmovně obvyklé.

Energetická koncepce totiž existuje. To, co v současné době provádíme, je její aktualizace a to definováním podílu jednotlivých zdrojů na celkové spotřebě energií. V naší variantě, kterou prosazujeme, právě preferujeme hnědé uhlí jako zdroj pro výrobu elektřiny a tepla do budoucna. Podíl hnědého uhlí je v této koncepci maximálně vyzdvižen.

Argumentace je tedy dle mého názoru prováděna těmi, kteří nechtějí privatizaci vůbec provést.

V jakém stavu je nyní schvalování návrhu energetické koncepce?

V současné době jsme po veřejné diskusi a probíhá posuzování vlivu koncepce na životní prostředí. Po posouzení předložíme svou variantu vládě. Předpokládám, že tak učiní i ministr životního prostředí se svou variantou a vláda v co nejbližší době rozhodne, které dá přednost. Doufám, že stanovisko bude známé do konce roku.

Výtky se snášejí i na to, že byl ze soutěže o doly vyřazen ČEZ. Byla důvodem vyřazení ČEZ obava z vertikálního propojení těžby, výroby a distribuce energie?

Důvodem vyřazení bylo nesplnění jedné ze základních kvalifikačních podmínek, a to podmínky prokázání kontinuální těžby. Uchazeč by měl doložit, že těžil minimálně 2 milióny tun uhlí po dobu pěti let. To ČEZ nesplňuje.

Nicméně záměrem je, aby se ČEZ dále věnoval elektroenergetice, měl by se snažit dál pracovat na akvizici na Slovensku a v Bulharsku. S tím souhlasím a prosazuji to.

Jak hodnotíte výtky ohledně nízké ceny, kterou údajně vláda za doly dostane?

Prodej hnědouhelných společností je specifická věc a je důležité zejména zajistit strategického investora. Ten by měl zajistit budoucnost těžby uhlí, perspektivu prodávaných společností, což samozřejmě souvisí i se sociálními aspekty dotčených regionů. Meziresortní komise dospěla k závěru, že podnikatelský záměr by měl mít na rozhodování váhu 55 procent a cena 45 procent. Obě dvě kritéria budou hodnocena současně. Cena tedy není nevýznamná, ale hraje důležitou roli.

V jaké fázi jsou další privatizační projekty, které právě probíhají?

Probíhá privatizace Unipetrolu, kde byl vybrán privatizační poradce, a probíhají hloubkové kontroly a jednání mezi poradcem a jednotlivými zájemci. Rozhodujícím faktorem je v tomto případě cena. Proběhl prodej státního podílu ve Vítkovicích, který pokládám za příklad úspěšné privatizace. Běží privatizace Královopolské, rozhodnuto by mělo být do konce března.

Probíhá i debata na téma prodeje minoritního akciového podílu v ČEZ, tedy až do úrovně 16 procent z celkových 67 procent, které stát ve společnosti vlastní. Diskutuje se o tom, zda část těchto akcií prodat na kapitálovém trhu. Toto řešení podporuji.

Související témata:

Výběr článků

Načítám