Článek
Chcete zavést povinné zálohování PET lahví a plechovek. Podle kritiků kvůli němu obce přijdou o peníze a bude to pro prodejce drahé. Je zálohování nutné?
Ano, protože bez toho nejsme schopni vůbec řešit cirkularitu materiálu. My dneska sice vybereme sedm PET lahví z deseti, ale už jich zrecyklujeme jenom pět a jenom jedna z nich jde do recyklace takovým způsobem, aby se z ní stala nová.
V budoucnu jich díky zálohování z deseti vybraných devět skončí v recyklaci. Plechovky pak dnes téměř vůbec nevybíráme, netřídíme. Přitom je to hliník, materiál, který s velkou energetickou náročností těžíme.
Bek by měl vyvodit odpovědnost, zní z KDU-ČSL
Zálohování má i další pozitivní dopady. Například se lahve nebudou povalovat po škarpách. Ale to nejdůležitější je, že sesbíráme materiál, který se dá stoprocentně recyklovat a dneska to neděláme. A to nedává ani smysl pro ochranu životního prostředí, ani ekonomický smysl.
A co námitky, že obce přijdou o peníze, protože ze tříděného odpadu nejvíce vydělávají na plastu?
Spustili jsme kalkulačku, která je na webové stránce ministerstva životního prostředí už měsíc. A ta každé obci ukazuje, jaký má příjem dneska a jaký bude mít po zavedení zálohování. Každá obec si polepší průměrně o 39 korun na občana.
Ve žlutých popelnicích jsou lahve od mléka, minerálky, šamponu. Ten materiál je prostě špinavý
Proč neumíme recyklovat PET lahve už nyní, když jich vybereme sedmdesát procent?
Byl jste někdy na manuální třídicí lince? Okolo ní stojí několik žen, po pásu jedou různé typy tříděného odpadu ze žlutého kontejneru. Ten pás jede rychle a ony z něj občas něco vyndají. Zbytek, kterému se říká výmět, se buďto zaveze na skládku, anebo se dá do spalovny.
Dokud nedokážeme přejít na optické, plně automatizované dotřiďovací linky, bude tomu tak i nadále. To, že svezu materiál, ještě neznamená, že ho dokážu třídit.
Zálohování PET lahví ochrání zdraví, říká ministerstvo zdravotnictví
Dalším aspektem je to, že ve žlutých popelnicích jsou lahve od mléka, minerálky, šamponu, protože to všechno je plast. Ten materiál je prostě špinavý. A vy si určitě nechcete kupovat vodu v lahvi, která by mohla být potenciálně kontaminovaná. Za současných podmínek nejsme často schopni zajistit potravinářskou kvalitu starých petek nebo plechovek. Zálohovým systémem zajistíme stoprocentní čistotu toho materiálu.
Je už tedy definitivně jasné, že zálohování bude od poloviny příštího roku? Jaká bude výše záloh za jeden obal?
Záleží na tom, kdy ten zákon bude přijat. Pak budeme potřebovat nějaký čas na to, aby se připravili obchodníci, aby se zavedl systém operátora, který to celé bude řídit, aby se nastavila logistika a abychom informovali i občany.
Takže polovina příštího roku je nejdřívější termín. Stihnutelný je, ale samozřejmě jestli to bude tehdy, a ne až od roku 2026, záleží na tom, jak časově zvládneme přijmout legislativu.
Aktuálně pak předpokládáme, že záloha bude čtyři koruny.
Češi začali hojně osazovat domy fotovoltaikou. Vy přitom měníte podmínky dotací v Nové zelené úsporám. Nově spojujete nejvyšší částku s nutností zateplení, jinak bude maximum o 40 tisíc korun nižší. Proč?
Dlouhodobě sledujeme vývoj cen na trhu, a to u materiálu i práce. A snažíme se tomu přizpůsobit výši dotace. Bylo by špatné, kdyby dodavatel dokázal bez dotace fotovoltaiku namontovat za určitou částku, ale lidem s dotací účtoval více. Stát proplácí u dotace polovinu způsobilých výdajů. Proto upravujeme výši podpory vůči aktuální situaci na trhu.
Dotace na fotovoltaiku se zpřísní
Druhý důvod je, že se snažíme podporovat celkové rekonstrukce domů. To znamená, aby to nebyly jenom dílčí věci, například instalace fotovoltaiky nebo výměna starého kotle za tepelné čerpadlo, bez energetického opatření na domě jako takovém.
Nedává logiku instalovat fotovoltaiku na starou střechu, kterou nemám zateplenou. Proto je tam nyní bonus čtyřicet tisíc za to, že se provede i zateplení.
V průběhu března přibudou i zvýhodněné úvěry navázané na Oprav dům po babičce. Budou v poloviční výši než běžné úvěry
Plánujete ještě nějaké další změny u Nové zelené úsporám?
Zatím o nich diskutujeme a ještě nejsme v této diskusi daleko. Pokud bychom k nějakým změnám dospěli, tak určitě budou směřovat k větší podpoře komplexních renovací. Ale nepředpokládám, že budou nějakého dramatického charakteru.
Stavební spořitelny spustily koncem ledna poradenství ohledně energetických dotací. Už máte nějaká data, jestli tam lidé chodí?
Je to asi 1400 míst, kam lidé mohou zajít, a poradenství je bezplatné. Ale konkrétní data zatím nemáme. Někdy v průběhu března k tomu přibudu i zvýhodněné úvěry navázané na dotaci Oprav dům po babičce, které budou v poloviční výši než běžné úvěry, aktuálně tedy přibližně 3,5 procenta.
Ceny fotovoltaik klesly, za rok je úspora přes sto tisíc
Do začátku září je nutné vyměnit v domácnostech kotle na tuhá paliva nižších emisních tříd. Kolik jich ještě zbývá přeinstalovat?
Odhadujeme, že jich je ještě přes sto tisíc. Samozřejmě se snažíme lidi k výměně motivovat. Máme v rámci Nové zelené úsporám pro každého otevřené dotace buď na kotle na pevná paliva, dřevní hmotu, štěpku, kusové dřevo nebo peletu, nebo na tepelné čerpadlo.
Plus si každý, kdo je seniorem, má příspěvek na bydlení, přídavky na děti nebo invaliditu třetího stupně, může zažádat o větší míru podpory, až více než devadesátiprocentní, v rámci kotlíkových dotací.
Podle prvních plánů Evropské komise by mělo dojít od roku 2029 k zákazu prodeje plynových a elektrických kotlů. Je to reálné?
Myslím si, že to je nesmysl, byť to není otázka, kterou projednává ministerstvo životního prostředí. Je to záležitost ministerstva průmyslu a obchodu. Ale domnívám se, že toto by byla špatná cesta.
Musíme jít cestou motivace k nejlepším dostupným technologiím. Což určitě dnes kondenzační plynový kotel jako alternativa je – a já ho v žádném případě nezavrhuji.
Jsou to dva roky, co se podepsala smlouva o Turówu. Měla zabránit úniku spodní vody z českého pohraničí kvůli těžbě v polském dolu. Jak se osvědčila?
To není jen otázka podzemní vody, ale také hluku či prachu. Dohoda umožnila nejenom to, že Poláci postavili podzemní bariéru, aby zastavili odtok vody z českého území, ale že staví i nadzemní bariéru, která funguje také jako prachová a hluková clona – a zároveň české obyvatele neobtěžuje světelné znečištění.
Bogatynia v jejímž katastru se nachází hnědouhelný důl Turów i stejnojmenná elektrárna
My díky ní můžeme měřit prach, hluk, máme přístup ke všem datům o hladinách spodní vody na polském území. Nic z toho předtím nebylo možné.
A jak funguje ta podzemní stěna?
Podzemní bariéru máme zhruba rok a půl. Od jejího zprovoznění hladina vody začala stoupat, a hlavně začala stoupat směrem od ní. Ukazuje se, že funguje.
Samozřejmě, na českém území to bude podle odborníků trvat několik let, protože důl je tam desítky roků. Náprava asi není otázka měsíců, spíše roků.
Takže podzemní voda na českém území už neklesá?
Udělali jsme řadu nových vrtů, takže záleží na tom, o jakých vrtech se bavíme. Zjednodušeně se dá říct, že se na českém území zastavil pokles.
Nedá se teď jednoznačně říct, že by začal nárůst. Ten spatřujeme na polském území, to znamená na těch vrtech, které jsou směrem od Polska k české hranici.
Nebudeme tedy po Polácích žádat, aby podzemní stěnu rozšířili?
Pokud by byla nefunkční nebo pokud by docházelo k únikům z další části dolu, tak to požadovat můžeme a budeme. Zatím data nenasvědčují tomu, že by to bylo vhodné a nutné, ale já to v žádném případě do budoucna nevylučuji.
Před pár dny lidovecká celostátní konference rozhodovala o osudu vašeho předsedy a vicepremiéra Mariana Jurečky kvůli večírku na jeho ministerstvu v době střelby na Filozofické fakultě v Praze. Jurečka to ustál. Nebylo namístě razantnější rozhodnutí?
Jsme demokratická strana a rozhodnutí bylo na delegátech. A ti v tajném hlasování podpořili předsedu Jurečku a většinově rozhodli, že sjezd bude až na podzim, nikoliv už na jaře.
A vás jako místopředsedu strany netrápí, že se v průzkumech dlouhodobě pohybujete pod hranicí vstupu do Sněmovny? Není čas na nějakou změnu politiky?
Mě to trápí hodně. Ale nemyslím si, že to je úplně dlouhodobé. Je to otázka posledního necelého tři čtvrtě roku. Myslím si, že jeden z největších našich úkolů je navrátit zase zpátky důvěru v lidovou stranu.
Jak tedy chcete změnit zaměření nebo komunikaci strany?
Jsme stranou hodnotovou a na tom nic měnit nebudeme. Musíme tu mít jistotu pro každého z nás, že tady je stát, který dokáže zabezpečit i lidi, kteří neměli v životě z hlediska sociálního nebo zdravotního štěstí. To je lidovecká politika a na těch hodnotách nic měnit nebudeme.
Volby by vyhrálo ANO. Pětikoalice by na většinu nedosáhla
Co potřebujeme změnit, je, jakým způsobem nás lidi vnímají. Já si myslím, že náš program jde dobrým směrem, ale neumíme i kvůli vnitřním rozporům ukazovat symbolické, hodnotové konkrétní věci jednoduchým způsobem, aby nám lidé rozuměli.
První místopředseda Jan Bartošek Novinkám řekl, že zaměření na liberálně zelenou politiku lidovcům příliš nepomáhá, spíše odrazuje tradiční voliče.
Myslím si, že kolega Bartošek vůbec nepochopil, že jako lidovci děláme konzervativní zelenou politiku. Že děláme politiku takovým způsobem, abychom v oblasti životního prostředí mohli předat našim dětem a vnukům tuto zemi v dobrém stavu.
Já osobně nedělám politiku ani aktivistickou, ani alarmistickou. Dělám zodpovědnou zelenou, environmentální politiku pro budoucí generace.
Forma, kterou Vít Rakušan zvolil uprostřed volebního období, není asi úplně šťastná
Ale podle našich informací máte i průzkum, podle nějž sázka na zelené voliče moc nevychází. Ti tradiční mizí a ti noví nepřicházejí.
Nevím, jaký průzkum máte na mysli. Já jsem takový neviděl. Zelená nebo environmentální politika má uvnitř KDU-ČSL velmi silnou podporu. Bylo to také jedno z klíčových témat, na které se dlouhodobě zaměřujeme a chceme zaměřovat. Pro mladší voliče nebo naše mladší členy je to často téma prioritní.
Rakušanova strategie může narazit
A řekl bych, že oceňují to, jakým způsobem zelenou politiku děláme. To znamená bez aktivismu, bez alarmismu, ale krok za krokem při řešení zásadních otázek naší budoucnosti.
Hodně se teď mluví o špatné komunikaci vlády. Do toho ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už zjevně spustil předvolební kampaň, když se při debatách v regionech už i vymezuje vůči koalici. Nebere vám hlasy?
K tomu se asi těžko můžu vyjádřit. Nejsem politolog nebo komentátor. Ale je odpovědností každého ministra, aby byl maximálně otevřen komunikaci směrem k médiím i veřejnosti. Já jsem každý týden někde v regionu na výjezdu, každý týden zakončuji debatou s občany, se studenty na středních, na vysokých školách. To, s čím Vít Rakušan přišel teď od ledna, my jako lidovci už děláme dva roky, ale není to s těmi kamerami za zády.
Takže na jednu stranu jsem rád a budu rád, když každý ministr bude schopen upřít maximum pozornosti směrem ke komunikaci s občany, ale forma, kterou Vít Rakušan zvolil uprostřed volebního období, není asi úplně šťastná.
Za rychlejší vyhazovy z práce slibuje koalice vyšší odstupné
