Článek
Zhoršení prognózy ekonomického růstu částečně zohledňuje nejistotu spojenou se zavedením amerických cel na autodíly či ocel z Evropské unie, která je hlavním obchodním partnerem Česka.
„Světová ekonomika pokračuje v růstu, a to zejména díky slábnoucí inflaci, která podporuje spotřební výdaje domácností. Naopak investice v řadě zemí brzdí zvýšené úrokové sazby a rostoucí geopolitická nejistota zejména kolem kroků americké administrativy v oblasti obchodní politiky. Ta snižuje důvěru spotřebitelů i firem a odrazí se na výkonu všech exportně orientovaných ekonomik včetně České republiky,“ shrnulo ministerstvo v prognóze.
Hlavním tahounem letošního hospodářského růstu bude podle něj spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí reálné příjmy. Mírně k růstu přispěje i vyšší investiční aktivita a veřejné výdaje. V roce 2026 ministerstvo očekává další zrychlení na 2,4 procenta, hlavně díky silnější investiční dynamice a oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů.
„Dopad zahraničně-obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa vůči ostatním zemím se může projevit zhoršeným vývojem eurozóny a přeneseně se přes slabší dovozy negativně promítnout i do české ekonomiky. Naše odhady zatím očekávají, že by tento nešťastný krok snížil letošní růst HDP České republiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Ale i tyto odhady jsou zatím jen orientační, protože situace ohledně celních opatření se mění velmi rychle,“ podotkl při prezentaci makroekonomické predikce ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
Doplnil, že predikce počítá se zavedením cel na automobily, jejich součástky, na ocel a hliník dovážené do USA. Nově ohlášená univerzální cla na veškeré zboží směřující do USA nejsou v predikci zohledněna. Kromě toho, že byla oznámena po uzávěrce dat predikce, jejich přesná trvalejší podoba, právní opora i reakce ostatních zemí zatím zůstávají nejisté.
„Na ceny v České republice by tato situace neměla mít bezprostřední dopad. Mírně by však mohla zvýšit nezaměstnanost. Naopak nadále v roce 2025 očekáváme růst reálných mezd,“ dodal Stanjura.
Rizika stoupla
Rizika vývoje se v posledních dnech podle analytiků ministerstva prohloubila. „Protekcionistická opatření Spojených států amerických by prostřednictvím našich hlavních obchodních parterů mohla snížit růst české ekonomiky až na zhruba 1,6 procenta v tomto i příštím roce. Dalším rizikem je obecně slabý hospodářský růst Německa,“ uvedli. Tento scénář počítá s tím, že by platila všeobecná americká cla ve výši 20 procent na evropské dovozy.
Naopak pozitivní vliv na růst české ekonomiky by však mohly mít změny v německé rozpočtové politice, které umožní vyšší investice například do obrany a infrastruktury.
Inflace sice zpomaluje, jak ale ministerstvo zdůraznilo, zůstává ovlivněna řadou protichůdných faktorů. Na začátku roku 2025 se meziroční inflace pohybovala mírně pod hranicí tří procent. „V průběhu roku by měla dále klesat, zejména díky pokračující restriktivní měnové politice a poklesu cen ropy na světových trzích. Protiinflačně bude působit také mírné posílení koruny a nižší ceny energií. Na druhou stranu se očekává, že inflaci budou tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také zdražování služeb včetně nájemného,“ upozornilo ministerstvo.
Průměrná roční inflace by se tak měla letos podle ministerstva ustálit na 2,4 procenta, v roce 2026 pak mírně klesnout na 2,3 procenta.
Přestože některá průmyslová odvětví čelí problémům, míra nezaměstnanosti by se letos podle prognózy měla udržet kolem 2,6 procenta. Růst mezd i platů má zůstat výrazný, jejich objem by měl vzrůst o 6,6 procenta.
Veřejné finance skončily loni podle ministerstva se schodkem 2,2 procenta HDP. „Oproti předchozímu roku se tak deficit snížil o 1,5 procentního bodu, a to díky konsolidačním opatřením, ukončení výdajů spojených s energetickou krizí a mírnému ekonomickému oživení,“ dodal rezort s tím, že letos by měl být schodek veřejných financí vůči HDP stejný jako loni.
