Článek
MŽP počítá s tím, že deset miliard z programu Zelená úspora si mezi sebe rozdělí zhruba dvě stě tisíc žadatelů. Zdroje jim poslouží třeba na zateplování nepanelových domů, výměnu oken, na zavádění ekologického vytápění nebo pro budování úsporných pasivních domů.
Cílem je omezit spotřebu energií v ČR, což je podle dlouhodobých plánů Evropské unie nejsnazší cesta, jak zabránit dalším změnám klimatu Země.
Pro peníze do bank
Finanční prostředky za prodej emisních povolenek poputují na speciální konto Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Ten začne přijímat žádosti občanů o dotace od 22. dubna. Přesné podmínky zveřejní MŽP 7. dubna.
Jisté už nyní je, že o dotace budou občané žádat na více místech, mimo jiné na pobočkách bank a spořitelen. Ministerstvo tím chce proces urychlit a zjednodušit.
Česká vláda si od Zelené úspory slibuje i oživení ekonomiky zasažené krizí. Zelené zakázky mají pomoci především regionálním firmám udržet nebo vytvořit pracovní místa. „Mělo by jít až o třicet tisíc míst. Podobné kroky učinily už Spojené státy,“ upřesnil šéf MŽP Martin Bursík (SZ).
Emise lákají
ČR může prodat až 140 miliónů emisních kreditů, tedy 140 miliónů tun oxidu uhličitého. Zbaví se jen stovky tun, zbytek si ponechá jako rezervu pro české hospodářství.
V pondělí od ČR oficiálně odkoupili čtyřicet miliónů emisních jednotek jako první Japonci. Dohody v Praze podepsali Bursík a výkonný ředitel japonské Organizace pro rozvoj nových energetických a průmyslových technologií Yasuhiro Shimazu. Zaplacená suma zůstává tajná.
Zájem o přebytečné české povolenky projevili i Rakušané, Nizozemci, Španělé, Novozélanďané a Světová banka. S tou je podle MŽP dohoda před podpisem.
Bursík počítá s tím, že ČR během čtyř let získá na prodejích až 25 miliard korun. Obchody umožňují pravidla Kjótského protokolu. Česko se v něm zavázalo omezit produkci skleníkových plynů o osm procent, hospodářský propad v devadesátých letech ale emise srazil téměř o čtvrtinu. Volné kredity může ČR prodávat do roku 2012, kdy vyprší platnost Kjóta.