Hlavní obsah

Ministerstvo práce plánuje čtyřdenní pracovní týden

Novinky, ČTK, Jiří Mach
Aktualizováno

Vláda hledá strategii proti růstu nezaměstnanosti a jednou z projednávaných možností je zavedení tzv. kurzarbeitu neboli čtyřdenního pracovního týdne. Podle odborů, které s myšlenkou kurzarbeitu přišly, je systém výhodnější než vyplácení nezaměstnaneckých dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však v pátek odpoledne upozornilo, že jde zatím jen o návrh, který se bude dále rozpracovávat.

Článek

Vedle čtyřdenního týdne chce vláda pomoci firmám s výplatami v době, kdy budou zaměstnanci na nucené dovolené z důvodu nedostatku zakázek.

Informuje o tom páteční vydání Hospodářských novin. Kvůli nadcházejícím volbám se však proces zavedení nové strategie zbrzdí. "Na středeční schůzce s odboráři a zaměstnavateli jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010,“cituje list vrchní ředitelku ministerstva práce Marii Bílkovou.

Podle MPSV Štěpánky Filipové by se musela při tom vyřešit celá řada věcí. "Mimo jiné soulad s pravidly pro poskytování veřejné podpory, finanční prostředky na zajištění tohoto způsobu práce a také časový harmonogram, aby případné opatření mělo v době, kdy by mohlo začít platit, ještě opodstatnění. Roli by samozřejmě hrály i personální kapacity úřadů práce,“ upozornila Filipová. 

Janota je zdrženlivý

Systém už podle deníku úspěšně funguje v Německu a pro zavedení v Česku má také jisté zázemí. Odmítavě se proti němu totiž nestaví ani ministerstvo financí, které pro něj bude muset najít rezervy ve státním rozpočtu. 

"Jestliže mi někdo řekne, jaké konkrétní výhody kurzarbeit přinese, nebudu proti. Nelze však pouze bez přemýšlení použít něco, co funguje v jiné zemi,“ upozornil ministr financí Eduard Janota.

Kurzarbeit ve svém programu prosazují i sociální demokraté, dlouhodobě také odboráři, kteří argumentují tím, že pro stát je úspornější než proplácení podpor v nezaměstnanosti.

Ministersto práce zatím nemá stanoveny všechny podmínky pro zavedení kurzarbeitu. Jisté je, že tato forma podpory firem bude časově omezená a ty že budou muset splnit určité požadavky, například nebudou mít i státu dluhy a přesvědčí stát o vlastních perspektivách. "Kurzarbeit nemá hrát roli poslední šance firem na přežití,“ dodává Bílková.

Systém by měl také údajně omezit zneužívání dávek. 

Podniky by chtěly kurzarbeit co nejdříve

Podniky možnost zavedení čtyřdenního pracovního týdne vítají. Důležité je však podle nich to, aby opatření začalo platit co nejdříve. Zaměstnanci by se ve volných dnech mohli například účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů, které by hradil stát.

"Jakákoliv pomoc státu se cení a v tomto složitém období dvojnásob. Toto opatření pomůže firmám udržet kvalifikované pracovníky a zároveň sníží jejich finanční náklady. Aby však toto opatření splnilo svůj účel, kterým je mimo jiné udržení maximálního počtu pracovních míst, je nutné uvést jej v život co nejdříve," reagoval prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje opatření za podnětný nápad, jehož úspěch ovšem není zaručen. Prvním problémem podle něj je to, že se může uplatnit vzhledem k dlouhým legislativním lhůtám až v době, kdy bude krize zřejmě již na citelném ústupu. Druhým aspektem je to, že je tuzemský pracovní trh oproti německému pružnější díky značnému počtu agenturních pracovníků, takže může takové opatření přinést menší efekt než v Německu, dodal.  

Související témata:

Výběr článků

Načítám