Ministerstvo plánuje schodek rozpočtu 50 miliard i pro další roky. Ekonomům se to nelíbí

Prioritami rozpočtu v příštím roce jsou zvýšení důchodů, platy učitelů, výdaje do zdravotnictví nebo růst investic. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.

„O rozpočtu jsme debatovali několik měsíců a diskutovali jsem ho i s odbory, primárně ve školství a zdravotnictví,“ řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš s tím, že se ale ve všech představách nesešli.

„Nemyslíme si, že bychom měli plošně navyšovat, ale měli bychom se na to podívat podle jednotlivých resortů, jak vypadají průměrné mzdy,“ doplnil Babiš.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové by mělo jít například až 21 miliard do regionálního školství. Platy pedagogických pracovníků by se měly zvýšit o 15 procent a nepedagogických o 6 procent. Až deset procent navíc by měli dostat zaměstnanci vysokých škol. Navýšit by se měly peníze i pro soukromé a církevní školy.

„Mou prioritou bylo udržet schodek 50 miliard. Jsme na tom nejlépe v celé EU, patříme na špičku. Investice jsou pro nás velmi důležité a budu se ještě ptát, jestli bychom mohli zabezpečit ještě větší výdaje na investice,“ uvedla Schillerová.

Kritiku opozice vnímá, ale v celkovém kontextu je spokojená. Například i s tím, že zabezpečili peníze do školství, a zachránili tak podle ní reformu regionálního školství.

„V programovém prohlášení vlády se opravdu hovoří o vyrovnaném státním rozpočtu. Takže návrhy ministerstva financí jsou v tomto smyslu v rozporu s prohlášením,” řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Dnešní politici jsou schopni v době rekordní prosperity proinvestovat jen desítky miliard ročně, ale zjevně nedomyšleně slibují, že jakmile případně udeří krize podobná té z doby před deseti lety, budou investovat po stovkách miliard. Z čeho? Že se v krizi dramaticky snižuje daňové inkaso a bude třeba víc peněz na dávky typu podpory v nezaměstnanosti, to přece musí dobře vědět,” dodal.

Na tahu je podle něj nyní nově ustavená Národní rozpočtová rada. „Měla by ve svém stanovisku žádat vyrovnaný rozpočet, neboť makroekonomické podmínky jej bez diskuse umožňují a je třeba snižovat absolutní výši dluhu – a tím snižovat zranitelnost české ekonomiky při případném globálním, evropském nebo vnitrostátním ekonomickém útlumu či krizi,” tvrdí.

Mají-li mít peníze daňového poplatníka vydávané na chod rozpočtové rady smysl, musí být tato rada slyšet a musí být respektovaným oponentem ministerstva financí a koneckonců celé vlády, argumentuje.

„Plánování deficitních schodků v současné ekonomické situaci jednoduše obhajitelné není. Bylo by možné to akceptovat jen v případě, že by byl schodek tažen skutečně výrazným zrychlením investic, protože ekonomika je v mnoha směrech podinvestovaná, a zvýšení investic je tak žádoucí. Je však otázkou, jak bude nakonec vypadat realita,” komentoval pro Novinky ekonom ING Jakub Seidler.

Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz, vyplývá z dokumentu resortu. Největší růst, o 41,4 miliardy Kč, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.

Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která příští rok počítá s růstem ekonomiky o 3,3 procenta, v roce 2020 o 2,6 procenta a v roce 2021 o 2,4 procenta.

Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.