Článek
Nabídka z Investičního rámce pro Ukrajinu je štědrá. Pro podniky z celé Unie je na záruky vyčleněno 7,8 miliardy eur, tedy téměř 200 miliard korun. Od členských států se očekává, že poskytnou zhruba pětinu až třetinu záruk, na které si podniky z dané země myslí.
V případě českého státu je nutná miliarda korun, celková výše záruk včetně evropského příspěvku by pak pro české firmy mohla činit 3,5 až 4 miliardy korun.
Zatímco ministerstvo zahraničí už poskytlo více než dvě stě milionů korun, resort průmyslu a obchodu zatím stále nerozhodl o „svých“ osmi stech milionech.
Austin při návštěvě Kyjeva oznámil další vojenskou pomoc za více než devět miliard
„Hledáme i v době nezbytných rozpočtových úspor finanční prostředky, které by umožnily českým firmám participovat,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík. Už tak vysoký deficit státního rozpočtu ještě vystoupal kvůli povodním na 282 miliard pro letošní rok a 240 miliard pro rok příští.
O české účasti na zárukách se mělo rozhodovat tento týden, čeká se na souhlas nového ministra Lukáše Vlčka, jenž nahradil pravděpodobného budoucího eurokomisaře Jozefa Síkelu (oba STAN).
„Pokud by se peníze nenašly, byla by to velká škoda a promarněná příležitost. Jde o pomoc pro české exportéry a zároveň obnovu Ukrajiny, což je myslím v zájmu nás všech,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Vadí mu nedostatek prostředků, které podniky mohou využívat na pojištění vývozu na Ukrajinu. Momentálně se jedná zhruba o 330 milionů korun, které má na tyto účely Exportní garanční a pojišťovací společnost vlastněná státem.
„To je strašně málo. Potřebovali bychom na pojistky přibližně miliardu,“ uvedl Špicar. „Země, které mají mnohem menší exportní potenciál a o které je na Ukrajině mnohem menší zájem, mají pojistky mnohonásobně vyšší.“
Zásah na tisíc kilometrů. Ukrajinci zaútočili na největší ruskou továrnu na výbušniny
„Kdyby bylo více peněz, mohly by se pojišťovat větší projekty a celkově by docházelo ke zvětšování českého exportu na Ukrajinu,“ souhlasí vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Firmy se proto obávají, aby teď český stát nepromarnil další příležitost přicházející z Evropské unie v podobě záruk. Žádost o ně bude za Česko odesílat tuzemská Národní rozvojová banka (NRB), která i podle Kopečného zatím nikdy takový projekt směřující do zahraničí netvořila.
„Součástí přihlášky, kterou odešleme, budou i konkrétní projekty. Obecně lze říci, že se týkají oblasti energetiky a zpracovatelského průmyslu,“ uvedla mluvčí NRB Klára Vaníčková.
Vedle zmíněných necelých osmi miliard eur na záruky si navíc Evropská komise připravila další 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliardy) na další nástroj, který kombinuje záruku s investičním grantem. Určen je pro projekty v klíčových odvětvích jako zdravotnictví, kdy podniky vedle záruky na úvěr dostanou od Unie i přímé finanční prostředky.
Vojáci z KLDR skutečně jsou v Rusku, poprvé přiznala Moskva
