Ekonomika poroste, inflace zmírní. Ministerstvo předpovídá lepší časy

Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace dojde podle Stanjury letos k obnovení růstu reálných mezd, a to o 3,6 procenta. V minulých dvou letech se reálné příjmy Čechů kvůli cenové krizi propadaly. Průměrná míra inflace loni dosáhla 10,7 procenta, předloni dokonce více než patnáct procent.

„Růst reálných mezd se projeví ve zvýšené spotřebě domácností a návratu ekonomiky k růstu, a to dokonce mírně vyššímu, než jsme čekali v lednu. V absolutním vyjádření už by HDP měl být vyšší, než byl před covidem, takže se dá říci, že tuto krizi máme za sebou,“ prohlásil Stanjura.

Hospodářský růst má být letos vyšší než v eurozóně, tudíž by se k ní Česko začalo znovu přibližovat. Růst HDP podle prognózy ministerstva potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod.

Ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic zmínil, že český ekonomický vývoj tak bude relativně méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě či nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami. Upozornil také, že k růstu HDP by mělo na rozdíl od minulosti více přispívat i zvýšení produktivity práce.

V roce 2025 by měl hospodářský růst Česka zrychlit na 2,6 procenta a průměrná inflace by měla dál zpomalit na 2,4 procenta.

Nezaměstnanost zůstane na nízkých úrovních, podle metodiky Českého statistického úřadu má letos vzrůst na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta. Pokračující napětí na trhu práce znamená větší tlak na firmy ohledně automatizace a robotizace výroby a zároveň to umožňuje vyšší mzdový růst, doplnil Stanjura.

Prušvic míní, že tuzemské firmy si vzhledem k nadprůměrné ziskovosti z předchozích dvou let mohou dovolit mzdy zvyšovat, aniž by se vytvářely inflační tlaky.

Objem mezd a platů by měl ale letos podle predikce vzrůst „jen“ o 6,8 procenta po loňských 7,9 procenta. Platy ve veřejném sektoru vláda pro letošek s výjimkou učitelů a lékařů fakticky zmrazila, když objem financí na ně snížila o zhruba dvě procenta.

Očekávaný letošní růst reálného příjmu se tak většiny státních zaměstnanců nedotkne. S tím, že v průměru letos reálná mzda už poroste, však ekonomové souhlasí.

„Jelikož průměrná inflace zřejmě v letošním prvním kvartále dosáhla zhruba 2,1 procenta, stačí k růstu reálných mezd zvýšení těch nominálních o tuto hodnotu. Ve skutečnosti bylo ovšem pravděpodobně znatelně vyšší a mohlo dosáhnout zhruba pěti procent. Reálné mzdy tak meziročně poskočily o solidní necelá tři procenta. Podobnou situaci pak očekávám i ve zbytku letošního roku,“ uvedl pro Novinky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Podle analytika Akcenty Miroslava Nováka důležitou roli sehraje v tomto směru inflace, jejíž meziroční růst už v únoru zvolnil na dvě procenta. „Pokud v letošním roce průměrná mzda poroste nominálně zhruba o šest procent a spotřebitelská inflace bude lehce nad dvěma procenty, tak reálně letos mzdy porostou zhruba o necelá čtyři procenta. Takovýto vývoj na začátku roku nastiňují například čísla o mzdách z průmyslu,“ podotkl Novák.

Z nejnovější makroekonomické prognózy ministerstva financí také vyplývá, že deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 3,3 procenta HDP. Česko tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium ohledně deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny.

Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP.