Článek
Výhled ministerstvo zhoršilo opakovaně. V lednu čekalo letošní růst o 2,5 procenta, v loňské prognóze přitom ještě očekávalo růst HDP okolo tří procent.
Pro rok 2020 ministerstvo nechalo odhad na 2,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 2,9 procenta.
„Předpovědi ekonomického růstu se snižují pro téměř všechny největší světové ekonomiky, zejména pak pro země eurozóny,” upozornil mluvčí MF Michal Žurovec.
Pro srovnání, Mezinárodní měnový fond v nové prognóze očekává letos růst české ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok zpomalení na 2,7 procenta.
Růst cen by měl brzdit
Hlavní zahraniční rizika představují podle financí tendence k nárůstu protekcionismu, průtahy a nejistota ohledně vystoupení Spojeného království z Evropské unie, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu nebo Číně či možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.
Mezi domácí rizika pak patří zejména přehřívání na trzích práce a nemovitostí nebo očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.
„Období vysokého růstu příjmů státního rozpočtu pomalu končí. Politici by se s tím měli smířit a adekvátně k tomu přizpůsobit výdaje státního rozpočtu. Určitě by se měli vyvarovat navyšování daní, které by hospodářský růst ještě více utlumilo. Naopak je vhodné zaměřit se na snižování zbytných výdajů rozpočtu,“ komentoval hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Průměrná míra inflace by podle prognózy měla zpomalit z letošních 2,3 procenta na 1,6 procenta v příštím roce. Nezaměstnanost by se v obou letech měla držet okolo rekordně nízkých 2,2 procenta.