Článek
„Zadání je vytvořit návrh podmínek pro institut přerušení provozování velmi málo využívaných drah,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
V komisi se scházejí zástupci úřadu, Správy železnic, svazu dopravy, hospodářské komory, sdružení nákladních železničních dopravců ŽESNAD, Asociace krajů ČR a České asociace organizátorů veřejné dopravy.
Ministerstvo chtělo prosadit možnost přerušení provozu na vybraných tratích už v létě novelou zákona. Norma měla umožnit správci infrastruktury, tedy především Správě železnic, tzv. konzervaci trati.
Hlášení o zpoždění vlaku se v Praze míjí i o desítky minut
Nakonec ale úřad kvůli výhradám dopravců, obcí i veřejnosti tyto pasáže vyškrtl. „Ministerstvo dopravy navrhlo v novele zákona řešení, avšak zástupci uvedených subjektů uplatnili připomínky, což si vyžádalo opětovné otevření diskuse. Tedy je třeba počkat na závěry,“ dodal Jemelka.
Podobný návrh předložený poslancem ANO Martinem Kolovratníkem přitom neprošel Sněmovnou už v minulém volebním období.
Budou mít kraje právo veta?
Důvodem pro rušení málo užívaných tratí je podle ministerstva hlavně jejich ztrátovost. Podle Správy železnic vycházejí náklady na údržbu takových tratí ročně na 281 milionů korun a příjem je kvůli malé frekvenci objednávek dopravy minimální.
Ministerstvo naposledy navrhovalo, aby Drážní úřad na žádost vlastníka trati mohl povolit přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu úplnému zrušení. Podmínkou mělo být, že po trati neprojede ročně během dvou let více než 300 osobních vlaků a 11 vlaků nákladních.
Trať by pak nebyla zcela zrušena, jen by se neudržovala a v případě obnovení poptávky po dopravě na ní by mohla být opět zprovozněna.
Přerušení dopravy na konkrétní trati měly mít možnost vetovat kraje či obce, pokud by se ovšem zavázaly, že si objednají v následujících pěti letech vlakové spoje alespoň v uvedeném minimálním rozsahu.
V komisi Asociaci krajů ČR zastupuje středočeský náměstek hejtmanky pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN), který se netají názorem, že tuzemská železniční síť je příliš rozsáhlá a nedostatečně využívaná.
„Osobně jsem přesvědčen, že by kompetenci vetovat přerušení tratě měly mít kraje jen v případě jednoznačného závazku, že budou na její provoz finančně po dohodnutou dobu přispívat,“ řekl Právu Borecký.
Příklady ohrožených tratí
Bruntál–Malá Morávka
Opava–Svobodné Heřmanice
Třemešná ve Slezsku–Osoblaha
Suchdol–Nový Jičín
Suchdol–Fulnek
Studénka–Bílovec
Frýdlant nad Ostravicí–Ostravice
Hlučín–Kravaře
Kravaře–Chuchelná
Heřmanův Městec–Prachovice
Holice–Borohrádek
Chronice–Velké Opatovice
Moravská Třebová–Dzbel
Mlýnský dvůr–Štíty
Dolní Lipka–Opatovice
Svojšín–Bor
Mladotice–Kralovice
Bříza obec–Libochovice
Netolice–Dívčice
Číčenice–Týn nad Vltavou