Ministerstvo chce zakázat prodej kamen na uhlí

Vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. „Od prvního ledna 2025 se zavede zákaz uvádět na trh spalovací zdroje do 300 kilowattů na pevná fosilní paliva,“ potvrdila Právu mluvčí resortu Lucie Ješátková. Doprodej zásob podle ní bude možný i po tomto datu.

Novela zahrnuje do plánovaného zákazu hnědé i černé uhlí, antracit i koks, případně rovněž výlisky z uhlí. Čeští výrobci ale budou moci kotle i nadále vyrábět na export. Opatření je podle Ješátkové přípravou na budoucí zhoršenou dostupnost uhlí i příspěvkem k plnění klimatických závazků Česka. Má také v budoucnu napomoci k lepšímu stavu ovzduší.

„Opatření se nedotkne domácností topících uhlím v již pořízených zdrojích,“ ubezpečila Ješátková. Lidé, kteří mají kotle na uhlí už nyní, je tak budou moci používat dál. Jen už si je v Česku prostě nekoupí. Teoreticky by si je mohli pořídit v cizině, i tak by ale měli potíže s ověřeným zapojením.

V současnosti přitom uhlím topí statisíce domácností. Stále totiž patří mezi nejlevnější zdroje vytápění. Podle serveru TZB-info.cz vyjde celkový roční provoz domu vytápěného uhlím i se započítanou spotřebou elektřiny a stálých plateb na částku kolem 46 tisíc korun, což je podobné jako při topení dřevem.

Při vytápění plynem už lidé ročně zaplatí o 30 tisíc navíc, a pokud používají elektrické přímotopy, jsou náklady o 60 tisíc korun vyšší.

„Náklady na hnědé uhlí mi rostou stabilně o deset až patnáct procent ročně. Teď platím kolem šesti set korun za metrák. Pořád je to levnější než třeba pelety,“ řekl Právu René Schaffer z Příbramska. Kotle se do konce jeho životnosti vzdát nehodlá. „Provozuji třináct let kotel třetí třídy s životností dvacet let a po tu dobu ho také plánuji používat,“ dodal.

Už za čtyři roky ale uhlí dost výrazně podraží. Emisní povolenky, které nyní platí jen firmy vypouštějící oxid uhličitý, se totiž od roku 2027 zavedou i pro domácnosti.

V praxi se to promítne zvýšením ceny paliv, jako je uhlí, plyn, benzin nebo nafta. U uhlí to podle expertky projektu Fakta o klimatu Kateřiny Kolouchové může znamenat zdražení až o 40 procent.

Podle analytika společnosti ANO Jiřího Gavora však zákaz nových kotlů představuje rozumný první krok. „Staré kotle se nechají dožít z ekonomických důvodů. Zdraží palivo a lidé se kotlů, které jsou jen na uhlí, v rámci dotačních programů zbaví a vymění je třeba za kotle na biomasu,“ řekl Právu Gavor.

Zákaz prodejů kotlů na uhlí s předstihem před rokem 2027 vítá. „Je rozumné udělat to s předstihem. Dovedu se vcítit do uvažování spotřebitelů, kteří by si na konci roku 2026 koupili nový kotel na uhlí a následným zdaněním uhlí by se mohli cítit podvedeni,“ dodal.

Novela přinese i další změny. Mimo jiné se budou týkat pravomocí obcí při smogových situacích. V současnosti mohou regulovat pouze dopravu. Nově to má být i omezení či zákaz provozu kotlů, krbů a kamen o tepelném příkonu do 300 kilowattů, které lze nahradit jiným zdrojem tepla s menším vlivem na životní prostředí.

Obce také budou moci vyhlásit omezení či zákaz spalování v otevřeném ohništi a zvýhodnit hromadnou dopravu.

V otevřených ohništích pak bude možné spalovat pouze rostlinné materiály, například větvě, které nejsou kontaminované cizorodými chemickými látkami.

„Cílem je zamezit spalování odpadního dřeva, které bylo chemicky ošetřeno mořením či lakováním,“ upřesnilo ministerstvo.

Novela ještě musí projít připomínkovým řízením, musí ji schválit vláda a parlament a podepsat prezident. Platit by měla začít v polovině příštího roku, některá opatření ale začnou nabíhat až postupně.