Minipivovarům se přes pokles odvětví daří

„Minipivovary jsou kreativní, mají energii, podstatně flexibilnější možnosti práce s menšími varnými dávkami,“ řekl Novinkám Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu.

„Jejich nabídka je pestrá, mají skvělý marketing a stávají se tématem pro regionální cestovní ruch, stávají se turistickými atrakcemi. Navíc jsou rozprostřeny po celé zemi a přispívají k tomu, že jsou chutě Česka pestřejší,“ dodal.

Přestože jejich piva jsou často dražší než ta z velkých pivovarů, zákazníci si je kupují stále víc.

„Lidé jsou ochotní za takové věci platit. Než aby si dali šest piv z plastové lahve, raději si koupí dvě piva z minipivovaru,“ řekl Novinkám zakladatel a jednatel pivovaru Clock Jiří Andrš.

Minipivovary, tedy pivovary s výstavem do deseti tisíc hektolitrů piva ročně, se staly fenoménem posledních patnácti let.

Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 jich podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha bylo v celém Česku jen dvacet sedm.

„Přibývat začaly kolem let 2010 až 2011, v roce 2015 už bylo minipivovarů 255. Ten obrovský nárůst skončil rokem 2020, kdy bylo v Česku 491 minipivovarů,“ řekl Novinkám Voldřich.

S celkovým výstavem 418 tisíc hektolitrů podle něj představují necelá dvě a půl procenta trhu.

Ve srovnání se zahraničím je u nás malých pivovarů hodně, podle agrárního analytika Petra Havla je fenomén lokálních pivovarů přítomný hlavně v Česku a Německu.

„Na počet obyvatel máme vyšší počet pivovarů, vychází to z naší povahy, máme pivo v genech,“ prohlásil Voldřich.

Česko podle něj kopíruje trend, kdy ve Spojených státech začaly malé pivovary vznikat koncem osmdesátých let, v západní Evropě v letech devadesátých a až potom u nás.

Chuť spotřebitelů se podle Voldřicha časem mění. „Zejména v letním období narůstá obliba slabších nízkostupňových piv. Vznikají nejen slabá piva českého typu, ale i různé varianty exotičtějších speciálů v nízké stupňovitosti a zároveň klesá výroba vícestupňových piv,“ prohlásil.

Z ležáků se podle jeho slov v poslední době nejvíce prodávají jedenáctky a začal se velmi výrazně zvedat zájem o desetistupňová piva.

„Vidíme to i na počtu degustačních vzorků na soutěžích. Před několika lety byla kategorie desítka spíše výjimka, teď je jednou ze čtyř významných položek,“ uvedl Voldřich.

Soudí, že piva z minipivovarů nepatří do obchodních řetězců.

„Pivo by se mělo pít čerstvé. A ne za cenu, která pivovar neuživí. Náš segment je v restauracích s českou pivní kulturou. To je jejich smyslem, ne masové prodeje v řetězcích pořád ve slevě,“ řekl.

Některé minipivovary jsou podle něj založené na tom, aby se veškerá jejich produkce vypila ve vlastní restauraci. Některé pivovary zase svá piva prodají částečně ve vlastní restauraci a zbytek v jiných hospodách. „Za naším pivem si člověk musí dojet,“ dodal.

Minipivovary mohou podle něj pomoci i s úbytkem vesnických hospod.

„Jsme celkem rovnoměrně rozprostřeni po celé republice. Díky tomu, že malé pivovary vznikají a řada z nich má také restauraci, nezaniká v menších lokalitách společenský život. Minipivovary to zachraňují,“ vysvětlil.

O budoucnost minipivovarů strach nemá. „Dělali jsme si statistiku, co vedlo k založení minipivovaru, a jen osm procent zakladatelů to bere jako podnikání jako každé jiné. Celé tři čtvrtiny minipivovarů vznikly z lásky k pivu a z pocitu, že pivovarství je odvětví s tradicí a budoucností,“ dodal.