Hlavní obsah

Minimální mzda prudce poroste, lékaři budou sloužit déle, rozhodli poslanci

Aktualizováno

Každoroční dohadování o tom, o kolik se od ledna zvýší minimální mzda, zřejmě skončí. Poslanci totiž schválili vládní novelu zákoníku práce, podle níž se postupně bude zvyšovat, až v roce 2029 dosáhne 47 procent průměrného výdělku. Na této úrovni by se pak měly ty nejnižší výdělky držet stabilně.

Foto: ČTK

Novelu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Článek

Nyní je minimální mzda zhruba na úrovni 41,1 procenta té průměrné. Její výše je 18 900 korun, do roku 2029 by se podle odhadu ministerstva práce mohla zvýšit na 28 tisíc korun.

Opozice to ale kritizuje s tím, že Evropská komise ve své směrnici, na kterou musí Česko reagovat, chce, aby minimální mzda dosáhla 50 procent průměrné. Podle vlády to je ale jen doporučení.

Zákonodárci také odsouhlasili zrušení úrovní zaručených mezd v soukromých firmách. Ty stanovují nejnižší možné výdělky v jednotlivých profesích. Zůstanou zachovány pouze ve veřejném sektoru. To vadí opozici i odborům. Poškodí to podle nich řadu zaměstnanců, protože jim výdělky neporostou tak rychle a nebudou mít zaručenu alespoň jejich minimální úroveň.

Tripartita se nedohodla na zvýšení platů státních zaměstnanců

Ekonomika

„Já jsem vyslechla celou řadu příběhů od zástupců odborných organizací třeba z oblasti zdravotnictví, že jsou lidé i v soukromém sektoru, kteří by na zaručenou mzdu nedosáhli, kdyby nebyla,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Její stranický kolega Aleš Juchelka pak argumentoval tím, že mzdy zaměstnanců v soukromém sektoru u nás poprvé v historii klesly pod úroveň jejich polských protějšků. Zaručené mzdy by podle něj tento propad vyrovnávaly.

Proti bylo i hnutí SPD. „Toto opatření by jednoznačně a velice rychle vedlo k dalšímu poklesu reálných mezd českých zaměstnanců, k tlaku na dovoz levné pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i k dalšímu rozšíření objemu daňových a pojistných úniků na černém trhu práce, které už nyní dosahují stovek miliard korun ročně a mimo jiné to také zásadním způsobem oslabuje příjmy důchodového účtu,“ pronesla poslankyně SPD Lucie Šafránková.

Podle předkládajícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) to ale není pravda, výdělky většiny pracovníků podle něj potáhne nahoru prudce rostoucí minimální mzda.

„Já to považuju za správné rozhodnutí. Kdyby to bylo na mně, tak to zruším i ve veřejné sféře,“ okomentoval to na plénu sněmovny ministr financí Zbyněk Stanjura. „Co to byla zaručená mzda? Řekněme, co to je? To je osm minimálních mezd! Osm minimálních mezd. Ne, dneska je osm, ano, budou čtyři, je mimořádně komplikované. Zkuste někdy si vzít nějakou firmu, všechny pracovní pozice a zatřídit je do stávajícího systému zaručených mezd. To jsou stovky a tisíce pracovních pozic jménem, jak se ty pracovní pozice jmenují, a u některých profesí vlastně nebylo jasné, jestli mají být ve skupině 5, 6, 7 a podobně,“ dodal.

Celodenní směny v nemocnicích

Zákoník také umožní lékařům v nemocnicích a záchranářům sloužit až 24hodinové směny. Pozměňovací návrh, který to umožní, podpořili poslanci. V současnosti mohou odpracovat lékaři nejvýše 12 hodin a na to navázat dalším až 12hodinovým přesčasem. Žádný příplatek za to nemají, což se má se zavedením celodenních směn změnit.

Příplatek bude činit u státních zaměstnancům s platem pevně 20 procent průměrné hodinové sazby, u zaměstnanců se mzdou nejméně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu.

Novelu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Konec dvouletého chudnutí. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí reálně vzrostla

Ekonomika

Výběr článků

Načítám