Senátoři schválili postupné zvyšování minimální mzdy

„Dlouhé roky se pravidelně vedly debaty, v nichž se zaměstnavatelé a odbory na otázce zvýšení minimální mzdy nedokázali nikdy dohodnout. Pak to ve finále rozhodovala vláda, často až na závěr roku,“ okomentoval změnu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Pro podnikatelský sektor podle něj bylo velmi složité kalkulovat náklady, když se dozvěděl často až v prosinci o tom, jaká má být minimální mzda.

Zvýšení minimální mzdy přitom po České republice požaduje evropská směrnice.

Schválená norma vedle toho ruší v soukromých firmách i úrovně zaručené mzdy, což jsou jakési minimální mzdy pro jednotlivé profese. Zůstanou zachovány pouze ve veřejném a státním sektoru, ale i tam se jejich počet sníží z osmi na čtyři.

Právě to bylo jedním z největších cílů kritiky. Senátní ústavně-právní výbor navrhl, aby se vztahovala i na zaměstnance ve firmách. Úpravu zdůvodnil obavou odborů, že zrušení zaručené mzdy v soukromé sféře povede ke snižovaní mezd ve firmách na úroveň minimálních platů. To ale na plénu Senátu neprošlo.

„Považuji za velmi nekonzistentní, aby platy zaměstnanců ve veřejném sektoru požívaly větší ochrany než mzdy zaměstnanců v soukromém sektoru, kteří jsou naopak velmi často ve vyjednávání ve výrazně slabší pozici,“ kritizovala to senátorka Adéla Šípová (Piráti).

Může to podle ní způsobit i velkou nerovnováhu v tom, že lidé, kteří pracují se stejnými kompetencemi, ve stejné pozici v soukromém sektoru nebudou mít právní ochranu, jako mají stejní pracovníci ve veřejném sektoru.

„Zaručené mzdy byly zavedeny v situaci, kdy někteří zaměstnanci dostávali oficiálně jenom minimální mzdu a zbytek byl vyplácen na ruku. Tato praxe byla zavedením institutu zaručených mezd napravena. Pokud je v soukromém sektoru opět zrušíme, k této praxi se vrátíme,“ dodala.

Podle Jurečky ale zrušení zaručených mezd zaměstnance v soukromém sektoru nepoškodí. „Výrazně pomůžeme lidem tím, jak výrazným tempem vyroste minimální mzda. Jestliže zaznívá argument, že se návrh negativně může dotknout lidí s nízkými příjmy, tak já říkám, že to není pravda. To by platilo, kdybychom tu 38 procent minimální mzdy vůči průměrné,“ řekl s tím, že růst minimální mzdy potáhne nahoru i ostatní příjmy.

Novela má umožnit také zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle právní úpravy přijaté loni může však směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.

Novelu ještě musí podepsat prezident, začít platit by tak mohla ještě letos s výjimkou ustanovení, které umožní zaměstnancům po dohodě se zaměstnavatelem stanovovat si pracovní dobu do směn. Tam se platnost předpokládá příští rok.