Článek
Změnu určuje evropské nařízení, které určuje minimální hodnotu minimální mzdy ke mzdě průměrné. O vytvoření automatu stanovujícího její úroveň se hovoří již dlouho. „Chceme, aby v České republice byl jasný mechanismus, jak bude nastavována,“ řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministerstvo v novele navrhuje dvě varianty. Podle té první by minimální mzda měla dosahovat 45 procent průměrné mzdy. Počet úrovní zaručených mezd by se pak snížil ze současných osmi na čtyři.
Podle té druhé by minimální mzda byla na padesáti procentech průměrné mzdy. Úrovně zaručené mzdy by pak skončily úplně. „Ty by se pak případně mohly v některých oborech určit jednáním mezi sociálními partnery, tedy zaměstnavateli a odbory,“ řekl Jurečka.
Růst minimální mzdy: MPSV přišlo se dvěma návrhy
Jurečka sám přitom preferuje druhou variantu. „Posílí sociální dialog,“ řekl.
Odborům plně nevyhovuje ani jedna varianta, chtěly by jejich kombinaci. To znamená, že by byla minimální mzda na úrovni padesáti procent průměrné. „Se snížením počtu tříd zaručených mezd bychom souhlasili, ale nesmí to nikomu zhoršit podmínky,“ řekl Právu místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Změna od ledna
Novela by měla začít platit v polovině příštího roku, minimální mzda by se pak podle ní měla začít stanovovat už od roku 2025. Bylo by přitom pětileté období, než by dosáhla úroveň minimální mzdy k té průměrné cílového stavu do pěti let.
Ministr Jurečka však chce k tomuto stavu začít směřovat už od ledna. Jeho úřad navrhl dvě varianty růstu průměrné mzdy. A to ze současných 17 300 korun hrubého buď na 18 900, nebo na 19 400 Kč. Úrovně zaručených mezd by přitom rostly jen u některých tříd, ne u všech.
Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požadovala růst o 2200 korun. Zaměstnavatelé by podle dřívějších vyjádření přidali příští rok nejvýš 1000 korun.