Minimální důstojná mzda loni byla 40 912 korun

Platforma pro minimální důstojnou mzdu se v Česku zabývá konceptem minimální důstojné mzdy několik let. Její experti pracují s tím, že výdělek z plného pracovního úvazku by měl pokrýt nejen základní potřeby dospělého s dítětem, ale i výdaje na volný čas a vzdělání a možnost pravidelného odkládání menšího obnosu peněz na spoření, odkud lze v případě neočekávaných okolností čerpat prostředky.

To je oproti tradiční definici minimální mzdy rozdíl, jelikož minimální mzda je pouze výsledkem politického vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem, a tedy není odrazem vyčíslení výše zmíněných výdajů, které tvoří základní materiální standard. Současná výše minimální mzdy v Česku je 17 300 korun, loni byla o 1100 Kč nižší.

Ještě v roce 2021 byla podle expertní platformy minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. Minulý rok ale podle výpočtů expertní platformy výrazně poskočila a dostala se na úroveň průměrné mzdy, jež v Česku loni činila 40 353 korun.

Za výrazným nárůstem stojí zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800 000 pracovních úvazků víc než v roce 2021.

„Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance,“ upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. „Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála,“ dodal.

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. „Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná,“ řekl Bittner.

Podle odborníků z platformy jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, je slabší postavení zaměstnanců. „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové, a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.

Koncept minimálního důstojného výdělku vypracovali experti platformy po vzoru obdobných statistik, které jsou zveřejňovány v zahraničí. Na české metodice jich pracovaly dvě desítky – odborníci na sociální problematiku, ekonomové, sociologové a politologové. Byli mezi nimi například zástupci Agentury pro sociální začleňování, Akademie věd nebo odborů. Platforma minimální důstojnou mzdu zveřejňuje od roku 2019.