Článek
VZP totiž až dosud argumentovala tím, že výklad novely exekučního řádu je nejednoznačný a že soudy opakovaně posuzují penále jako samostatnou pohledávku ze zdravotního pojištění. Požádala proto ministerstvo spravedlnosti o odborné stanovisko, zda lze penále odpustit.
„Obdrželi jsme výklad ministerstva spravedlnosti, který je dostatečně silný a umožňuje nám informovat naše partnery, že VZP vnímá penále za příslušenství,“ potvrdil v pondělí šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Nacher: Míra drzosti exekutorů překonává moji představivost
Jinými slovy lidé s exekucí u zdravotní pojišťovny tak penále ani další náklady na řízení nemusejí platit, pokud exekutorovi do 28. ledna uhradí základní dluh, takzvanou jistinu, a výše zmíněný poplatek. Kabátek očekává, že milostivé léto bude mít přínos i pro pojišťovnu.
„Získáme z dlužných částek více, než kdybychom zůstali u původního stavu,“ uvedl. I kdyby jistinu podle něj uhradilo jen pět procent dlužníků, znamenalo by to pro VZP stovky milionů korun.
Podmínky oddlužení
„Chci vyzvat všechny exekutory, aby respektovali pozici ministerstva spravedlnosti a pozici věřitele, tedy VZP, a neblokovali milostivé léto,“ dodal k tomu poslanec Patrik Nacher (ANO), který s poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL) milostivé léto do novely exekučního řádu prosadil.
Cestu k oddlužení komplikují nízké příjmy
Pokud by to podle něj nenastalo, budou oba poslanci usilovat o to, aby se milostivé léto pro klienty zdravotních pojišťoven další novelou prodloužilo. Takzvané milostivé léto totiž trvá jen mezi 28. říjnem a 28. lednem.
V jeho rámci mohou lidé splatit exekuce na dluh veřejným institucím typu městských či státních úřadů, České televize a rozhlasu nebo firem s nadpoloviční státní a obecní účastí typu dopravních podniků či ČEZ. Nelze tak ale splatit například dluhy na výživném, náhradu škody za trestný čin nebo škodu na zdraví.
O možnosti využít milostivého léta dlužníky informuje řada institucí, třeba město Plzeň. A přistoupili k tomu i někteří soudní exekutoři. Například Kamil Košina z Prachatic.
VZP zpochybňuje princip „milostivého léta“
„Dopisem oslovíme asi 7600 dlužníků a nabídneme jim, že nemusejí platit nic než původní dluh a poplatek 908 korun. Odpouštíme jim všechny úroky a náklady. A to mimořádně u pohledávek věřitelů, kterými jsou vybrané komerční společnosti. Aktivně jsem se s nimi dohodl, že se do milostivého léta také zapojí, i když to není jejich povinnost,“ konstatoval Košina.
Dobrovolně se do milostivého léta už předtím zapojily i některé soukromé firmy, byť se jich ze zákona netýká. Například Air Bank a Home Credit.