Článek
Ve zprávě skupiny expertů pod vedením bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquese de Larosiera, kterou se Právu podařilo získat, se mimo jiné uvádí, že často nepřiměřené odměny pro bankovní manažery a jejich nevyhovující struktura měly nepříznivý dopad na řízení rizik v bankách a přispěly tak k rozpoutání finanční a hospodářské krize.
Odborníci kolem de Larosiera vyzvali EK kromě jiného i k urychlení reforem způsobu odměňování ve finančních službách a k většímu tlaku na zvýšení transparentnosti při vyplácení těchto odměn. Dále například prosazují, aby prémie vždy odrážely skutečnou aktuální výkonnost společnosti a nebyly manažerům garantovány předem.
Jednání začínají
Podle návrhu expertů EK by dozorové orgány mohly zasahovat do platové politiky bank. „Měly by dohlížet na přiměřenost politik odměňování. A pokud by u nich zjistily, že svádí k přílišnému přijímání rizika a upřednostňování krátkodobého pohledu, měly by po dotyčných institucích požadovat, aby je přehodnotily,“ uvádí se ve zprávě.
Pokud by dozorové orgány nebyly s opatřeními bank ani potom spokojeny, měly by podle expertů EK využít legislativu a požadovat po nich, aby navýšily svůj kapitál.
„Současná finanční a hospodářská krize odhalila určité nedostatky v regulaci a dohledu nad finančním trhem. Jejich reforma se tak stala velmi diskutovaným tématem,“ sdělila ve čtvrtek Právu náměstkyně ministerstva financí Klára Hájková. Debaty ohledně možnosti regulátora zasahovat do způsobu a výše odměňování v jednotlivých institucích finančního trhu jsou však podle ní teprve na počátku.
Ministři financí členských států EU budou mít poprvé možnost o předložených návrzích pro zlepšení dohledu nad finančními trhy diskutovat na nadcházejícím neformálním zasedání Rady ECOFIN, které se uskuteční v pátek a v sobotu v Praze. Podle de Larosiera, který se schůzky rovněž zúčastní, by v EU měly vzniknout dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem.
Regulace musí být efektivnější
Česká národní banka, která má v ČR dohled nad finančním trhem na starosti, se nechtěla k návrhům de Larosiera vyjádřit. „Tento návrh chápeme v případě těch bank, které čerpají státní pomoc,“ reagoval pak náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Banky v ČR dosud žádnou státní nebo unijní pomoc nečerpaly, pouze některé jejich mateřské firmy ve svých domovských státech.
Řešením ale nemůže být přímé zasahování dozorového orgánu do struktury mezd a bonusů zaměstnanců soukromých finančních institucí.
„Skupina expertů kolem de Larosiera jako jednu z významných příčin současné finanční krize identifikovala špatný systém správy a řízení bankovních společností a má určitě pravdu. Za tím mohou být i špatně nastavené systémy odměňování. Řešením ale nemůže být přímé zasahování dozorového orgánu do struktury mezd a bonusů zaměstnanců soukromých finančních institucí,“ řekl Právu expert České spořitelny na evropskou problematiku Jan Jedlička. Podle něj by to byl bezprecedentní zásah do soukromého podnikání, navíc s nulovým efektem.
Hlavní recept na omezení podobné krize do budoucna je podle Jedličky zřejmě ve zefektivnění regulace a ve větší spolupráci národních dozorových orgánů. Dále bude zřejmě nezbytné rozšířit regulaci na další subjekty, jejichž stabilita je pro fungování finančního systému důležitá (například tzv. hedgové fondy), i na další finanční instrumenty (např. tzv. credit default swapy, které položily na kolena pojišťovnu AIG), které dosud regulaci unikaly.
Kritika prémií roste
Protesty proti astronomickým sumám, které finanční instituce přes obdržené státní podpory vyplácejí svým vrcholovým manažerům, se zvedly v poslední době v řadě zemí světa. Například ve Velké Británii vyvolala v únoru velké pobouření informace o penzi ve výši 693 000 liber (asi 21 miliónů Kč) ročně, kterou loni dostal při odchodu z Royal Bank of Scotland (RBS) její šéf Fred Goodwin.
RBS přitom loni měla nejhorší ztrátu v britské historii a pod Goodwinovým vedením se dostala na pokraj zhroucení. Goodwin se však odmítl své penze vzdát.
Francouzská banka Natixis, která rovněž získala státní pomoc, vyplatí svým investičním bankéřům odměny v celkové hodnotě 70 miliónů eur (1,9 miliardy Kč). Finanční gigant ING po protestech veřejnosti vyzval své vrcholové manažery, aby vrátili alespoň část z 300 miliónů eur, které si rozdělili na prémiích za loňský rok.
Zřejmě největší skandál ale zažily v poslední době USA, kde se vláda snaží získat zpět až 165 miliónů dolarů zhruba (3,3 miliardy Kč) vyplacených jako prémie v pojišťovací skupině AIG. Tyto odměny šly totiž z peněz daňových poplatníků, které vláda na záchranu této pojišťovny vynaložila.
V některých bankách v zahraničí i ČR se ale prémie na úrovni vedení za loňský rok vyplácet nebudou, nebo byly významně zkráceny.