Článek
Celkem 16 firem z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle ÚOHS celých 16 let od roku 1988 do roku 2004 a téměř po celém světě nezákonně kooperovaly v tendrech. Sdělovaly si ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila. V Česku jde jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 miliónů Kč. Podle antimonopolního úřadu ujednání vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení.
Pokutu už dala i Evropská komise
Za stejný prohřešek už firmy pokutovala Evropská komise a za jeden kartel nelze trestat dvakrát, uvedl loni soudce Krajského soudu v Brně David Raus k důvodům zrušení pokuty. Kartel jako takový prý soud nezpochybnil.
Evropská komise stejným firmám vyměřila pokutu v celkové výši přes 750 miliónů eur (podle tehdejšího kurzu přes 21 miliard korun), šlo o druhou nejvyšší sankci za kartel v historii evropského soutěžního práva. Podle brněnského krajského soudu komise hodnotila celý kartel, tedy i chování společností na českém trhu. Zohlednila ho ve své pokutě, a český antimonopolní úřad tak neměl správní řízení vůbec zahajovat.
Soudci krajského soudu neuznali ani argument ÚOHS, že bral v úvahu jen kartel od roku 2001 do vstupu Česka do EU. Soutěžní úřad se ale nemůže svévolně rozhodovat, za jaké období řízení povede, míní soud. Pecina ale tehdy namítl, že by takový názor převratně změnil rozhodování jeho úřadu. "Vždy platí, že delikt může posuzovat jak Evropská komise, tak soutěžní úřad v dané zemi," uvedl již dříve. Připomněl, že za stejný kartel dostaly strojírny pokutu i v několika dalších evropských zemích.
Podle druhostupňového rozhodnutí ÚOHS zaplatily nejvíc čtyři firmy ze skupiny Siemens, a to 284,88 miliónu korun. Na kartel upozornil jeden z jeho účastníků, firma ABB. Díky tomu vyvázla bez sankce.