Miliardáři z žebříčku nejbohatších, včetně Babiše, vydělávají na eurodotacích

Analýza listu zmiňuje některé z mužů figurujících na žebříčku nejbohatších lidí světa magazínu Forbes z roku 2022.

Na prvním místě v článku The Guardian zmiňuje bývalého českého premiéra Andreje Babiše. Ten začátkem roku 2017 převedl svůj holding Agrofert do svěřenského fondu. Stále je ale jeho beneficientem, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu nadále patří jemu. Babiš byl v roce 2022 v žebříčku Forbesu nejbohatších lidí světa na 654. místě s majetkem 4,4 miliardy dolarů.

List zároveň zmínil, že Babiše v únoru soud zprostil obvinění z napomáhání dotačnímu podvodu v kauze farmy Čapí hnízdo.

Dalším z „konečných skutečných vlastníků“ firem čerpajících evropské zemědělské dotace byl před brexitem například britský podnikatel a „vysavačový magnát“ sir James Dyson, který přitom také sám propagoval vystoupení z EU. Spojené království definitivně ukončilo své členství v EU 31. ledna 2020. Dyson byl v roce 2022 v žebříčku nejbohatších na 221. s majetkem 9,2 miliardy dolarů.

Unijní dotace přes své firmy čerpal dokonce i  jeden z nejbohatších Číňanů, šéf konglomerátu Fosun Kuang-čchang Kuo, kterému patří anglický fotbalový klub Wolverhampton.

V Německu je to třeba Clemens Tönnies, velkopodnikatel v oblasti masného průmyslu, který v roce 2022 přiznal, že se „mýlil ve Vladimiru Putinovi“. V Dánsku je to pak Kjeld Kirk Kristiansen, bývalý šéf výrobce hraček Lego. Zemědělské dotace čerpal i další dánský miliardář Anders Holch Povlsen, který je mimo jiné spolumajitelem velkého internetového obchodu s módou Zalando. Tito byznysmeni podnikají podobně jako Babiš ve více různých oborech, mezi jinými i v zemědělství.

„Je to šílenství,“ řekl deníku The Guardian Benoît Biteau, francouzský ekologický farmář a bývalý europoslanec za Zelené. „Velká většina farmářů přitom má co dělat, aby se uživila,“ dodal.

Třetina celého rozpočtu EU jde na společnou zemědělskou politiku, která rozděluje dotace především na základě rozlohy vlastněné zemědělské půdy. Nezohledňuje přitom, zda firma podporu skutečně potřebuje, dodal deník.

Přísná evropská pravidla na ochranu soukromí a složité firemní struktury komplikují zjišťování, do čí kapsy směřují zisky zemědělských podniků. The Guardian ve své analýze odkazuje mimo jiné na studii zadanou v roce 2021 rozpočtovým výborem Evropského parlamentu, kterou zpracovali analytici Centra pro evropská politická studia (Ceps). Ti identifikovali vlastníky, kteří přímo či nepřímo vlastní alespoň 25 procent v některé z firem navázaných na dotace.

Společnost Dyson Farming v reakci na zprávu napsala, že peníze z dotací investovala do „udržitelného zemědělství“, omezila uhlíkovou stopu a odvedla stovky milionů liber do EU na daních a clech.

Někteří vědci kritizují společnou zemědělskou politiku EU, která podle nich podporuje ničení přírody. Odhadují, že 50 až 80 procent dotací míří do živočišné výroby, místo do produkce potravin zdravějších pro populaci i planetu.

„Potřebovali bychom poměrně velké změny v oblasti zemědělství a potravinářství pro zdravější budoucnost a dotace jsou největší ekonomickou pákou pro změny,“ komentoval Paul Behrens z univerzity v nizozemském Leidenu.

„Nespravedlnost zemědělské politiky je mimořádná. Přestože se transparentnost v oblasti dotací časem trochu zlepšila, tato práce ukazuje, jak díky nim mnoho bohatých vlastníků zemědělských podniků dál bohatne,“ dodal.