Mileiův reformní autobus kvůli opozici přibržďuje

Krajně pravicový libertarián Milei je oficiálně ve funkci prezidenta Argentiny od 10. prosince 2023. Jihoamerické zemi tak vládne už třetí měsíc. Za tu dobu stihl devalvovat národní měnu peso o více než 50 procent, seškrtat státní dotace na pohonné hmoty a dopravu, snížit počet ministerstev o polovinu a zrušit stovky pravidel ve snaze deregulovat ekonomiku, napsala AFP.

Na jeho nejvýznamnější chystané změny, které mají otřást domácí ekonomikou, však zatím stále nedošlo. Ponecháme-li stranou snad nejznámější záměr nového prezidenta, a to dolarizaci Argentiny, tak nejblíže je k realizaci ómnibus - balík zákonů, který Milei označil jako nezbytné a naléhavé. Jedná se například o uplatňování stavu veřejné a ekonomické nouze do 31. prosince 2025, o různé úpravy na trhu práce či ve zdravotnictví nebo privatizaci takřka všech státních společnosti vyjma škol a nemocnic.

Ještě minulý týden se zdálo, že má Milei vyhráno, když i přes protesty lidí v ulicích, kteří s takto radikálními kroky nesouhlasí, dolní komora Kongresu v obecné rovině jeho balík reforem schválila.

V úterý ovšem narazil. Sněmovna měla o jednotlivých zákonech hlasovat samostatně předtím, než by je poslala do Senátu. Na to ale nakonec nedošlo, protože Mileiova vlastní strana La Libertad Avanza poslala na poslední chvíli balík zpět do legislativního výboru k přezkoumání, uvedla agentura Reuters.

„Guvernéři (provincií) nedodrželi své slovo,“ zdůvodnil vůdce frakce vládnoucí strany Oscar Zago s tím, že se o balíku bude vést další dialog. Zároveň odmítl, že se jedná o prezidentovu porážku.

La Libertad Avanza, jež má v dolní komoře Kongresu pouze 38 poslanců z celkových 257 a v Senátu dokonce jen sedm senátorů z 72, hlasování o balíku zablokovala nejspíš z obavy, že by některá ustanovení neprošla. Opozice totiž požadovala změny v reformách souvisejících s privatizací státních podniků nebo rozdělováním státních prostředků.

Reformní balíček přitom už předtím doznal řady změn oproti původní podobě, aby si získal větší podporu. Původní návrh obsahoval místo současných 300 až 660 ustanovení týkající se nejen ekonomiky, ale i kultury, trestního práva, či dokonce fotbalových klubů, uvedla AFP.

Milei, který je momentálně na návštěvě v Izraeli, zákonodárce obvinil z blokování balíčku. Označil je jako součást politické „kasty“, kterou obviňuje z neduhů země.

Tím hlavním neduhem je vysoká inflace, která v prosinci v Argentině dosáhla meziročně 211,4 procenta. V meziměsíčním srovnání to bylo 25 procent, což byl dramatický nárůst oproti listopadovým 13 procentům. Podle posledního průzkumu centrální banky se navíc bude meziměsíční míra inflace v lednu i únoru držet kolem 20 procent, uvedl server časopisu Americas Quarterly.

Milei, který vyhrál prezidentské volby s 56 procenty hlasů, bude v nadcházejících měsících pravděpodobně ztrácet na popularitě, píše dále stejný server. Prezidentovo rozhodnutí devalvovat peso a zrušit cenové kontroly totiž sice mohou přinést z dlouhodobého hlediska stabilitu, v krátkém horizontu to ale bude tlačit inflaci ještě výše.

„Pokud vláda v březnu nebo dubnu ukáže výsledky a inflace začne klesat, bude to pozitivní. Ale pokud ne, sociální konflikt by se mohl zintenzivnit,“ poznamenal komentátor deníku La Nación Jorge Liotti.

Podle něj je neústupná politika prezidenta „všechno, nebo nic“ prosazována spíše jen navenek. „To, co vnímám, jsou signály z Kongresu, že to neprojde, že Milei to ví a bude chránit to, co je podstatné. Pokud vláda dostane třeba jen 70 procent z toho balíku reforem, budou spokojeni,“ myslí si Liotti.

Jelikož Milei nemá ani v jedné komoře Kongresu většinu, tak se doposud spoléhal především na prezidentské dekrety, za což ho opozice hlasitě kritizuje. Tvrdí, že „pošlapává ústavu“ místo toho, aby se jeho vláda snažila prosadit zákony v Kongresu.

Ačkoliv je růst cen v Argentině kritický, tak na druhou stranu výkon ekonomiky země může letos podpořit dobrá sklizeň, zahájení nových těžebních projektů či pokračující růst těžby na obrovském ropném a plynovém poli Vaca Muerta.

Přesto si ekonomové netroufají tvrdit, kdy by vládní úsilí mohlo začít přinášet ovoce, a to právě i z toho důvodu, že Milei nemá v Kongresu většinu. „I kdyby Argentina měla u kormidla zkušeného státníka s bohatými politickými a exekutivními zkušenostmi, tak i s většinou v Kongresu a s jasným mandátem k provádění změn by to bylo vzhledem ke křehké makroekonomické situaci obtížné,“ citoval Americas Quarterly Ernesta Revillu, hlavního ekonoma Citi pro Latinskou Ameriku.