Článek
V roce 2015 a v prvních 11 měsících roku 2016 požádalo v Německu o azyl 1,2 miliónu lidí. Z řad přistěhovalců z nejvýznamnějších zemí původu, což je Sýrie, Irák, Afghánistán, Nigérie a Eritrea, se v období od prosince 2015 do listopadu 2016 podařilo sehnat práci jen 34 tisícům uchazečů, uvedl ředitel norimberského Institutu pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti (IAB) Joachim Möller.
Integrace utečenců na německý pracovní trh bude podle Möllera i přes nynější konjunkturu nadále pomalá. „Když si jich bude za pět let 50 procent vydělávat, bude to jistě úspěch,” dodal. Ale aby se tak stalo, musí se více investovat do integrace.
Chiméra o dobře placené práci
Ředitel IAB označil za iluzi domněnku, že velká část utečenců nalezne dobře placená místa například v automobilovém průmyslu. Většina uprchlíků, kterým se povedlo práci sehnat, je zaměstnána pro přechodnou výpomoc, ve službách souvisejících s hospodářstvím a v pohostinství.
Podpůrný program iniciovaný německou ministryní práce Andreou Nahlesovou, který počítá se vznikem pracovních míst financovaných z veřejných rozpočtů, zatím zaostal za očekáváním. Z plánovaných 100 tisíc pracovních pozic za symbolickou odměnu 1 euro (27 korun) za hodinu jich bylo od 1. srpna vytvořeno pouze 5000.
Díky utečencům ale pociťuje přínos mnoho Němců. Ve stavebnictví, v oblasti sociální práce, vzdělávání a jazykové výuky, v ostraze a veřejné správě totiž vzniklo 50 tisíc až 60 tisíc pracovních míst.
