Michl: Případné snížení úrokových sazeb bude zpočátku pozvolné

„Vysoká inflace odeznívá, nicméně přetrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, které by se mohlo projevit ve výsledcích probíhajících mzdových vyjednávání či ve výraznějším než očekávaném přecenění zboží a služeb na začátku příštího roku. Výhled jádrové inflace na rok 2024 je navíc nadále zvýšený, a to na úrovni tří procent. Bankovní rada se proto rozhodla zatím ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni,“ odůvodnil čtvrteční rozhodnutí ČNB Michl.

Kromě rozhodování o nastavení úrokových sazeb radní centrální banky diskutovali také o nové makroekonomické prognóze a dalším vývoji měnové politiky. Do konce roku bude bankovní rada o nastavení sazeb jednat už jen jednou, a to 21. prosince. Podle Michla jsou otevřené obě možnosti, tedy snížení sazeb i jejich stabilita.

„Předpokládáme, že případné snížení úrokových sazeb bude zpočátku mírné a pozvolné. Trajektorie úrokových sazeb se tak nejspíše bude v nadcházejících čtvrtletích nacházet výše oproti základnímu scénáři prognózy,“ prohlásil Michl na tiskové konferenci.

„Podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj,“ dodal Michl.

Bankovní rada měla podle něj i alternativní scénáře budoucího vývoje. Podle nich by případné makroekonomické náklady delšího ponechání sazeb na současné úrovni byly nízké.

Část trhu očekávala, že ČNB ve čtvrtek zahájí snižování úrokových sazeb, zejména kvůli nízké meziměsíční inflaci a slabému výkonu ekonomiky. Základní sazba je na sedmi procentech od června 2022.

V nové, podzimní prognóze, ČNB vydala nový výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta.

Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, která by měla být průměrně 2,6 procenta.

Pro letošní rok ČNB mírně zlepšila odhad průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 procent. Michl zároveň upozornil, že ve směru vyšší než očekávané inflace působí riziko větších úprav ceníků v lednu příštího roku a delší působení expanzivní fiskální politiky. Ve směru nižší inflace by mohlo působit výraznější zhoršení hospodářské aktivity v Německu.