Článek
Dva členové bankovní rady navrhovali zvýšení základní sazby o půl procentního bodu. Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba je na sedmi procentech od letošního června.
Michl zdůraznil, že se nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby ČNB jsou na svém vrcholu. „Očekávání trhu, že sazby v první polovině roku nezvýšíme, se nemusí naplnit. Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste riziko poptávkové inflace,“ řekl.
Upozornil také, že bankovní rada ve středu vůbec nejednala o možném snižování sazeb. „Vůbec to není na pořadu dne,“ řekl.
ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
Guvernér zopakoval závazek ČNB bojovat proti inflaci, dokud neklesne ke dvěma procentům. V listopadu činila 16,2 procenta, což bylo méně, než odhadovala ČNB. Michl ale upozornil, že je to důsledek metodiky započítání úsporného tarifu na energie.
„V lednu tento efekt vyprchá a inflace se přiblíží 20 procentům,“ upozornil. Na této úrovni by ale podle něj mělo tempo růstu cen kulminovat a v následujících měsících inflace zpomalí.
Domácí poptávkové tlaky podporující inflaci se podle Michla zmírňují, když klesá spotřeba domácností, oslabuje realitní a hypoteční trh a reálné mzdy se snižují. Proti externí nákladové inflaci by mohlo působit hospodářské ochlazení v zahraničí.
Michl ale zároveň upozornil, že proinflačním rizikem zůstává expanzivní fiskální politika a možnost rychlého růstu mezd. Nejistotou dalšího vývoje potom je očekávané lednové přecenění zboží a služeb či další vývoj konfliktu na Ukrajině.