MF letos odhaduje růst ekonomiky o 2,3 procenta, vážným rizikem jsou americká cla

Případné zavedení desetiprocentních cel na dovoz evropského zboží do USA by podle Stanjury zpomalilo růst české ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu. Hlavně kvůli tomu, že české firmy jsou navázané na německé exportéry.

„Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy,“ řekl k tomu šéf státní kasy.

Dalším rizikem pro hospodářský růst může být obecně slabší výkon Německa, dopad by ale byl zhruba 0,1 procentního bodu. Německá vláda tento týden zhoršila výhled letošního hospodářského růstu na 0,3 procenta, když v říjnu odhadovala 1,1 procenta. České ministerstvo financí při přípravě predikce očekávalo růst německého HDP 0,7 procenta.

Hospodářský růst v Česku má letos podle prognózy ministerstva táhnout spotřeba domácností, ale zvýšit by se měla také investiční aktivita státu i soukromého sektoru. Negativně se naopak bude projevovat zahraniční obchod.

„Nová prognóza ministerstva vyznívá optimisticky s ohledem na to, jaká čísla a výhledy přicházejí ze zahraničí,“ varoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vypadá to tak, že zatímco německý růst bude v lepším případě stagnovat, růst českého hospodářství se ve srovnání s letošním rokem více než zdvojnásobí,“ podotkl.

Příliš velká očekávání vidí Dufek i u domácích investic a spotřeby, která se podle něj vůbec nemusí naplnit. „Nemyslím si, že by se firmy v časech slabé poptávky a plných skladů masivně vrhaly do nových velkých investic. Pokud se podaří vůbec dostat letošní růst na dvojku, budu to považovat za velký úspěch,“ řekl Novinkám.

Ministerstvo si i nadále slibuje velmi dynamický růst spotřeby domácností, který by musel proti současnému stavu výrazně zrychlit. „To se sice nedá zcela vyloučit, ale spotřebitelská nálada v tuto chvíli zůstává spíše opatrná a Češi i nadále své rostoucí výdělky mají tendenci spíše spořit,“ upozornil hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Novinkám řekl, že očekává slabší hospodářský růst, spíše kolem 1,8 procenta. „Předpokládám, že situace v exportně orientovaných průmyslových odvětvích zůstane i v letošním roce spíše obtížná, což podle mě povede ke slabší investiční aktivitě, horší bilanci přeshraničního obchodu, mírně vyšší nezaměstnanosti a naopak slabšímu růstu mezd,“ dodal Hradil. Zdůraznil zároveň, že prognóza ministerstva není nijak zřetelně odtržená od reality a její naplnění je představitelné.

Nezaměstnanost podle ministerstva letos klesne na 2,5 procenta z loňských 2,6 procenta. „Samozřejmě nelze vyloučit propouštění v nějakém konkrétním segmentu, ale celkově za celou ekonomiku nezaměstnanost zůstane nízká,“ uklidňoval Stanjura navzdory rostoucímu počtu hromadných propuštění v podnicích. Upozornil na to, že podnikatelé dlouhodobě označují za hlavní brzdu svého podnikání nedostatek pracovní síly.

Ministerstvo ve čtvrtek také uvedlo, že deficit veřejných financí loni dosáhl 2,8 procenta hrubého domácího produktu. Poprvé od roku 2019 se tak deficit dostal pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny. Letos ministerstvo očekává další snížení deficitu na 2,3 procenta HDP.

Dluh sektoru vládních institucí se loni podle ministerstva zvýšil o jeden procentní bod na 43,3 procenta HDP. Výše zadlužení je tak nižší, než předpokládalo ministerstvo ve své listopadové predikci. Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic to vysvětlil tím, že energetická společnost ČEZ v závěru loňského roku splatila půjčku, kterou jí stát poskytl v době energetické krize, takže si stát nemusel půjčovat další peníze.

Letos by měl dluh dál narůst na 44,3 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle ministerstva klesl na 2,1 procenta HDP z 2,6 procenta HDP v roce 2023. Letos ministerstvo očekává jeho další snížení o 0,1 procentního bodu.