Meta chystá podmořský kabel okolo celé zeměkoule

Meta, která vlastní Facebook, Instagram a WhatsApp, se již dlouhou dobu snaží najít cestu, jak svou působnost rozšířit i mimo sociální média, informuje BBC. „Tento projekt umožní větší ekonomickou spolupráci, digitální inkluzi a otevře v daných oblastech příležitosti pro technologický vývoj,“ uvedla společnost o svém novém projektu.

Podmořské kabely jsou čím dál tím důležitější, protože poskytují možnost řady digitálních služeb a rychlého přesunu dat po celém světě. Podle některých statistik se přes ně přesouvá až 95 procent celosvětových internetových dat.

Podle výzkumnické společnosti TeleGeography zaměřené na telekomunikační trh je v současnosti na světě více než 600 veřejně známých podmořských kabelových systémů. Patří k nim i kabel 2Africa podporovaný Metou a mobilními operátory jako Orange, Vodafone nebo China Mobile. 2Africa spojuje tři kontinenty a měří 45 tisíc kilometrů.

Oznámení Mety o nejdelším podmořském kabelu světa odráží konkurenční boj mezi firmami podnikajícími v oblasti digitálních služeb a bojujícími o zastoupení na trhu. Google například loni oznámil, že vybuduje první podmořský kabel, který propojí Afriku a Austrálii, a že investuje miliardu dolarů (23,9 miliardy korun) do dvou nových kabelů v Tichém oceánu.

„Toto je další ukázka, že (Meta) chce přeskočit své rivaly a uživatelům úzkým propojením hardwaru, softwaru, platformy a svými rostoucími aspiracemi v konektivitě poskytnout jedinečnou zkušenost,“ řekl k oznámení analytik Paolo Pescatore, přidal ale i varování.

„Tyto kroky, ačkoliv jsou z investiční perspektivy vítané, nakonec kvůli rostoucí dominanci velkých technologických společností vzbudí znepokojení regulátorů a dalších klíčových zúčastněných stran,“ dodal.

S rostoucím významem podmořských kabelů stoupají také obavy o jejich zranitelnost v případě útoků či nehod. Po sérii incidentů, kdy byly tyto kabely přerušeny, je experti začali označovat za rostoucí arénu geopolitického napětí a konfliktu.

Nejvíce těchto incidentů bylo zaznamenáno v Baltském moři, přičemž jako viníci jsou nejčastěji označovány ruské a čínské lodě. NATO proto v lednu spustilo misi, v rámci které v oblasti zpřísnilo dohled. Britská parlamentní komise si zase vyžádala důkazy o britské odolnosti proti možnému narušení kabelů.

Meta je však na toto nebezpečí v realizaci projektu Waterworth podle svého vyjádření připravená. Kabely prý povede v hloubce až 7 tisíc metrů, navíc „ve vysoce rizikových oblastech, jako jsou mělké vody u pobřeží, použije pokročilé pohřbívací techniky, aby se vyhnula poškození ze strany lodních kotev a dalších hrozeb“, stojí ve vyjádření.