Článek
Zákon počítá s tím, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, zhruba 30 tisíc hektarů půdy a 150 tisíc hektarů lesů. Za nevydaný majetek získají 59 miliard, které jim bude stát splácet 30 let. S inflací to může být až 96 miliard.
Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince. Navíc bude stát dále 17 let přispívat na platy duchovních. Tři roky 1,4 miliardy jako dnes, každý další rok se bude podpora o pět procent snižovat.
Kalousek: Není důvod k odkladu
Vláda včera souhlasila s podobou smluv mezi církvemi a státem. Smlouvy by měl se zástupci církví a náboženských společností v pátek podepsat premiér Petr Nečas.
Zákon sice počítá se 17 církevními subjekty, k podpisu se ale nedostaví baptisté, kteří finanční vyrovnání odmítli.
Vláda také rozhodla, že nevyslyší přání opozice a některých právníků: totiž aby s podpisy smluv počkala, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech Věcí veřejných a senátorů i ČSSD na církevní restituce. Podle Kalouska vláda nevidí důvod s podpisem otálet. Z platné legislativy podle něj plyne povinnost smlouvy předložit a v případě dohody podepsat.
„Jakékoliv odkládací účinky tady nejsou nařízeny, a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě,“ řekl Kalousek.
Zajímají je podmínky
Nabídka ministra financí na kompenzace formou dluhopisů církve původně zaskočila. Nyní se vyjadřují vstřícně. „Mluvili jsme o tom i na Ekumenické radě církví, a tam jsme konstatovali, že pro úplně malé církve to zajímavé není, ale pro větší církve to zajímavé je,“ řekl Právu Ruml.
My jsme si řekli ano, jsme připraveni část z toho, co jsou splátky, přijmout formou dluhopisů.
Největší část paušální náhrady (80 procent, tedy 47,2 miliardy) připadá na římskokatolickou církev. Ta podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba nemá problém přijmout část ze státního dluhu v podobě státních dluhopisů.
„My jsme si řekli ano, jsme připraveni část z toho, co jsou splátky, přijmout formou dluhopisů, jestliže budou pro nás podmínky akceptovatelné,“ řekl Právu Holub.
Joel Ruml dodal, že jako synodní senior českobratrské círk-ve evangelické, která patří k třetí největší církvi v Česku, může říci, že jsou pro ně dluhopisy v určité míře také přijatelné.
„Je možné, že v některém roce, protože se to bude vždy týkat splátky v konkrétním roce, bychom do toho částečně šli,“ poznamenal.
Mohou si vybrat
Podle Joela Rumla bude záležet na podmínkách, které jim stát nabídne. Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob ale nechtěl sdělovat podrobnosti. „Nejdříve podmínky řekneme církvím, a až poté veřejnosti,“ řekl Právu Jakob. Podle Rumla lze předpokládat, že dluhopisy nebudou veřejně obchodovatelné.
Ministr financí Miroslav Kalousek včera upozornil na to, že o způsobu a podobě výplaty budou s církvemi každoročně jednat. „Církve dostanou vybrat, kolik z té částky, která jim přísluší, chtějí vyplatit v hotovosti a kolik vyplatit, budou-li chtít, v dluhopisech za tržních podmínek. Je na nich, aby si ten poměr zvolily,“ uvedl ministr financí.