Méně peněz dostane obrana, školství i kultura

Řada ministrů, jako například místopředseda vlády pro vědu a výzkum Petr Mareš, se bouří a říkají: ještě zde jsou celé prázdniny, kdy se bude s ministerstvem financí jednat, kolik nakonec který resort dostane.

Mareš je jedním z ministrů, který požadoval pro svoje výdaje podstatně více prostředků, než kolik dostal.

"O přesunech nějakých částek mezi kapitolami je možné ještě jednat, ale schodek rozpočtu ani struktura rozpočtu se měnit nebude," kategoricky říká ministr financí Bohuslav Sobotka. V navržených výdajových limitech jsou totiž již započteny dvacetimiliardové úspory, které dosud vládě chyběly do toho, aby rozpočet na příští rok měl očekávaný schodek 118 miliard korun, včetně započítání ztrát České konsolidační agentury. Celkové příjmy by příští rok měly dosáhnout 736 miliard a výdaje 854 miliardy korun řekl ministr financí.

Vláda musí komplexní návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září předložit Sněmovně.

Ministři za Unii svobody, ale i někteří politici KDU-ČSL, musí řešit i další problém. Nejen že jejich resorty nedostanou požadované objemy prostředků, ale navíc se musí vypořádat s faktem, že rozpočet počítá s celkovým schodkem 118 miliard korun. Byli to právě politici za tyto dvě koaliční strany,kteří požadovali razantnější pokles schodku rozpočtu z letošních 127 miliard ( včetně uhrazení prohrané desetimiardové arbitráže se společností CME). Podle představ zejména unionistů by měl letošní schodek klesnout pod sto miliard korun.

Unie svobody-DEU ale nakonec zřejmě podpoří státní rozpočet na příští rok. Část jejich poslanců tak couvá z lednového usnesení svého republikového shromáždění, v němž se strana zavázala deficity v příštích letech nekompromisně snižovat.

Unionisté argumentují tím, že je pro ně důležitější struktura rozpočtu. Navíc, což je skutečnost, kterou uznává i KDU-ČSL, skutečný deficit hospodaření jednotlivých resortů bude v příštím rozpočtu 83 miliard korun. Další miliardy, které doplní schodek až do předpokládané výše 118 miliard, jdou na vrub postupného umořování dluhů České konsolidační agentury.

Místopředseda US František Pelc za závažnější než licitace s čísly považuje fakt, aby "skutečně byly odsouhlaseny nějaké legislativní změny, které budou dotvrzovat ty proreformní kroky". Další z místopředsedů US, Vlastimil Ostrý, řekl: "Víme, že letos to rapidně jít dolů nemůže, protože potřebné zákony nejsou přijaty. Je potřeba brát v úvahu, jestli budeme brát čistý deficit ( jen schodek resortů), nebo ten, kde budou připojeny finance např. z České konsolidační agentury", dodal Ostrý.

Naopak předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl je pevně přesvědčen, že se rozpočtový dluh nakonec sníží. "Ono se to podaří zcela určitě. Dokonce si myslím, že tou metou, ke které bychom měli směřovat, je sto miliard," řekl.

Vláda má po svém pondělním zasedání jasno, co bude chtít pomocí rozpočtu příští rok prosadit: reformu veřejných financí,  vstup do EU a vzdělanostní ekonomiku.

Tady je ještě pro nespokojené ministry určitá šance, říká ministr financí Bohuslav Sobotka, že s ohledem na priority může dojít k přesunu určitých prostředků mezi resorty.

Podle původní představy vicepremiéra Petra Mareše měly investice do vědy výrazně stoupat a v příštím roce dosáhnout již dříve slibované hranice 0,7 % hrubého domácího produktu, kdy činil 13,7 miliardy korun. Limit pro kapitolu věda a výzkum, který v pondělí stanovila vláda je 0,56 % z HDP.

Mareš připomněl, že po vstupu do EU v příštím roce budou pro Českou republiku závazné ukazatele takzvaného lisabonského procesu, které stanoví, že všechny členské země budou muset vynakládat v roce 2010 na výzkum a vývoj jedno procento ze svých veřejných rozpočtů. "Pokud chceme tohoto cíle dosáhnout, a my jsme se k tomu zavázali, pak musíme ty výdaje v příštích letech zvyšovat," dodal Mareš.