Článek
Chladné počasí nakonec zpomalilo kvetení a dalo včelstvům čas na vývoj zkušených včel létavek, které do úlu nosí nektar.
„Už to vypadalo, že všechno odkvete, ale pak přišlo zhruba čtrnáct dní škaredého počasí, kdy včely nemohly vylétat z úlů. Paradoxně to napomohlo k tomu, aby včelstva dohnala časový skluz,“ řekl Novinkám František Krejčí, tajemník Českého svazu včelařů.
Většina včelařů je s první snůškou medu spokojená. Legenda mezi včelaři Miloslav Peroutka si ji také pochvaluje: „Tady u nás na Podblanicku včelaři měli zatím nadprůměrnou snůšku. Dokonce to vypadá, že letos, po několika letech, bude konečně medovice,“ sdělil.
Ani on zdražovat nebude. Ceny u včelařů se budou stejně jako loni pohybovat mezi 160 a 230 korunami za kilogram.
„Prodej medu vázne, ceny neodpovídají nákladům a vynaložené práci. A výkupny mají nízké ceny, zhruba 80 až 100 korun za kilo. Osobně med prodávám za nižší ceny, tedy 170 korun, abych vůbec prodal,“ konstatoval Ladislav Filip, který je včelařem už 40 let.
Uplynulou zimu přežilo v Česku více včelstev než v předešlých letech
Český květový med od největšího domácího distributora Medokomerc vyjde okolo 160 korun za kilo. Podobně stojí smíšený med obsahující české, španělské dubové a jihoamerické eukalyptové medy.
Květový med s obsahem českého, středoevropského a jihoamerického medu je asi o dvacet korun levnější.
Na trhu je přebytek
Ceny stagnují. „Prodeje se mírně propadly a včelaři nemají vyprodané loňské zásoby. To brzdí růst prodejních cen. Proto český med vykupujeme za stejné ceny jako v loňském roce,“ podotkl jednatel Medokomercu Milan Špaček.
Producentům přitom rostou náklady. „Nárůst je způsoben zvýšením nákladů na obalový materiál jako sklo a víčka o třicet procent. Nejvýznamnějším faktorem je ale zdražení elektrické energie, které dosáhlo až padesáti procent,“ popsal Novinkám včelař Vladimír Kvasnička.
Proto se rozhodl mírně zdražit: „Cena našeho medu se loni pohybovala mezi 190 a 220 korunami za kilo podle druhu medu. Letos předpokládáme mírný nárůst ceny, maximálně však o pět procent.“
Situaci navíc včelařům komplikují dovážky ze zahraničí. Když už je snůška menší a včelaři doufají, že by mohli trochu zdražit, přijede med ze Slovenska nebo Ukrajiny.
Velká úroda tedy pro včelaře neznamená, že mají vyhráno a jejich rok nebude prodělečný. Někteří pak musí snižovat stavy svých včelstev nebo skončit úplně. A to především ti menší a střední, od kterých jsou lidé v obcích zvyklí med kupovat přímo.
Proč se tedy přebytečný med neprodá za hranice? „Výkupní cena českého medu je tak vysoká, že ho nelze exportovat a veškerý český med se musí spotřebovat v Česku. Za květový med platíme včelařům 80, za smíšený 110 a za medovici 140 korun. Za tuto cenu ale můžeme nakoupit jen tolik medu, který dokážeme v Česku prodat jako balený český med do tržní sítě,“ tvrdí Milan Špaček z Medokomercu.
Přesto se český med běžně vyváží na Slovensko, do Německa či Francie. Objem, který se do Česka dováží, je ale většinou vyšší.
Druhou snůšku včelaři očekávají v příštích dnech, na přelomu června a července. Jak bude velká, závisí opět hlavně na počasí.
Kvalitu určuje včelař
Proměnlivé počasí vliv na kvalitu medu nemá.
„Včely dělají med vždy ve špičkové kvalitě. Poškodit ho může jen včelař. Někteří spěchají a vytočí med ještě nezralý. Med má pak vysoké procento vody a začne kvasit,“ vysvětlil František Krejčí z Českého svazu včelařů.
„Pokud se s vytáčením nespěchá a vytočí se med zralý, který se při přelévání takzvaně skládá, bude nám chutnat a ve stejné kvalitě vydrží i několik let,“ dodal.
Pravost medu lze poznat i podle krystalizace, kterou lidé často naopak považují za vadu. Jedinou výjimkou je med z akátu, který obsahuje více fruktózy než glukózy, a měl by proto zůstat tekutý.
Včelař ze Slezska to zkouší s medomatem. Jeho podnik má sociální přesah
