Média ve střední a východní Evropě skupují oligarchové, píše NYT. Zmínil i Babiše

Kromě Babiše si list všímá situace na mediálním trhu i v dalších zemích, především na Slovensku.

Napříč východní Evropou místní oligarchové a investiční skupiny, z nichž část je přímo napojená na politické vedení svých zemí, skupují noviny a jiné mediální společnosti. Podle amerického listu jde o jeden z aspektů vývoje, který v této oblasti čtvrt století po pádu Berlínské zdi vyvolává otázky ohledně pokroku k západním standardům demokracie a svobody projevu.

Stejně jako v Rusku i tady stoupají obavy z potenciálně nebezpečné koncentrace moci v rukou lidí, kterým se podařilo získat jak bohatství, tak politickou moc, a kteří čím dál tím víc rozšiřují svou kontrolu i na mediální oblast.

List začíná článek popisem situace na Slovensku, kde prodala německá mediální společnost podstatný podíl v posledních seriózních, nezávislých novinách investiční skupině Penta, která byla terčem investigativních novinářů listu. Obdobný vývoj prý běží v celém regionu.

„To, čím je slovenský případ investice společnosti Penta do skupiny Petit Press a její vlajkové lodi – listu SME – výjimečný, je reakce zaměstnanců deníku,“ napsal zpravodaj NYT v Bratislavě. Připomíná, že devětatřicetiletý Matúš Kostolný, který posledních osm let působil jako šéfredaktor SME, za sebou bouchl dveřmi. Čtyři jeho zástupci ho následovali. A 50 lidí z 80členné redakce podalo ke konci roku výpověď.

„Myslím, že Penta chce zneužít noviny ke svým vlastním účelům,“ řekl deníku Kostolný. „Jejich představa svobody slova je naprosto odlišná od mojí,“ dodal.

Situace na Slovensku je ale jen posledním případem, kdy se majitelé – často ze západní Evropy či Ameriky – rozhodli prodat své východoevropské mediální majetky – a do hry vstoupily mocné místní zájmy.

V Maďarsku vedle státního vlastnictví většiny zpravodajských médií kontrolují jejich podstatné části vysocí spojenci premiéra Viktora Orbána. Hlavní mezi nimi je Lajos Simicska, který s premiérem chodil do školy a jehož stavební společnost hojně profitovala ze státních kontraktů. Proslýchá se ale, že v poslední době se tihle dva bývalí spolužáci tak trochu nepohodli.

V Rumunsku je hlavní televizní zpravodajská stanice, pravicová Antena 3, součástí rozsáhlého mediálního impéria, které vlastní miliardář Dan Voiculescu, zakladatel rumunské Konzervativní strany. Letos v srpnu byl Voiculescu odsouzen na deset let do vězení za praní špinavých peněz.

Několik oligarchů kontroluje mediální společnosti v Bulharsku, které se pravidelně umísťují na posledním místě Indexu světové tiskové svobody Evropské unie. Mezi nimi je i bývalý poslanec Deljan Peevski, jehož mediální impérium sice formálně kontroluje jeho matka, ale jeho oponenti tvrdí, že právě on v něm má hlavní hlas.

V 90. letech po pádu komunismu vlastnil většinu médií stát anebo byla média plně závislá na vládní reklamě. Když následně místní noviny, časopisy a další média koupili zahraniční vlastníci – především z Německa, Švédska, Švýcarska a Spojených států –, novináři zjistili, že vzdálení majitelé nemají o místní politiku zájem. A to byla úleva.

Ale když se v roce 2008 ekonomika propadla, většina těchto zahraničních vlastníků se rozhodla vrátit ke svému hlavnímu podnikání doma a nabídli své mediální společnosti ve střední a východní Evropě na prodej. A v tu chvíli se vzdálenost mezi západními majiteli a politickou realitou v působišti médií ukázala jako nevýhoda – zvlášť když majitelé začali prodávat místním zájemcům, kterým záleží na tom, co se bude ve zpravodajství objevovat.

„Stejně málo, jako se starali o slovenskou politiku, jim záleželo na tom, komu noviny prodají a jaký dopad to bude mít na českou a slovenskou společnost,“ citoval The New York Times Kostolného.