Matky malých dětí chtějí pracovat, ale často nemohou

A to nejen díky vyššímu výběru daně z příjmu, ale i z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. „Podle našich odhadů to představuje potenciál zvýšení příjmů veřejných rozpočtů o deset miliard korun ročně,“ podotkla Kalíšková.

Zdůraznila, že Česko v evropských statistikách dlouhodobě vykazuje jedno z nejnižších zapojení matek předškolních dětí na trhu práce. „To koresponduje s nárokem na velmi dlouhou placenou rodičovskou dovolenou a s nedostatkem míst v zařízení péče o děti v raném věku,“ upozornila.

Rodiče a primárně ženy matky s tím často spokojeny nejsou. „Nejrůznější šetření ukazují, že většina matek malých dětí by péči o ně ráda kombinovala například s formou částečného pracovního úvazku,“ poznamenala ekonomka.

Její analýza vychází z loňského průzkumu platformy Mumdoo, která propojuje ženy na mateřské dovolené s firmami, mezi více než deseti tisíci matkami dětí do čtyř let věku. Z něj vyplývá, že 93 procent z nich by chtělo pracovat. Většinou by ale preferovaly práci na částečný úvazek, když pracovat na plný úvazek si přeje 13 procent. Ve skutečnosti ale pracuje zhruba jen 52 procent žen s malými dětmi.

U nepracujících matek činí průměrný preferovaný úvazek 12 hodin týdně. Hodinové mzdy, za které by mohly pracovat, IDEA odhaduje v rozsahu 130 až 340 Kč za hodinu hrubého, v průměru 215 Kč za hodinu.

„Dnes nepracující matky by tak při svém preferovaném úvazku vydělávaly v průměru 11 tisíc Kč měsíčně. Takových žen je v populaci zhruba 210 tisíc. Jejich zapojení na trhu práce by do veřejných rozpočtů na dani z příjmu a odvodech přineslo dodatečných zhruba 9,1 miliardy ročně,“ upřesnila Kalíšková.

Pracujících matek s dětmi je podle ní zhruba 150 tisíc. Pracují v průměru 17 hodin týdně za 270 Kč za hodinu, ale rády by pracovaly 21 hodin. „Takové navýšení by do veřejných rozpočtů přineslo dodatečných 1,23 miliardy korun ročně,“ doplnila ekonomka.

Větší zapojení žen s malými dětmi na trhu práce vyžaduje podle Kalíškové souběh více opatření – zvýšení dostupnosti péče o děti, a to i pro ty mladší tří let, včetně různých forem péče a garance místa a také větší nabídku flexibilních forem práce a péče.

To může být podpora krátkých úvazků, práce z domova, flexibilní čerpání rodičovské a mateřské umožňující a podporující částečné zapojení pečujících lidí na trhu práce, ale i větší zapojení otců do péče o dítě. „Třeba skrze motivační bonus pro rodiče, kteří se vystřídají na rodičovské dovolené,“ dodala Kalíšková.

Jako další experti volá po zvýšení nyní pětiprocentní slevy na pojistném pro zaměstnavatele poskytující částečné úvazky. „Takové opatření sice snižuje výběr pojistného, a tedy rozpočtové příjmy, ale z dlouhodobého hlediska se jednoznačně vyplatí,“ míní.

K rozšiřování kapacit předškolní péče sice pozvolna dochází, leckde jsou ale stále nedostatečné. Do školek podle expertíz stále nechodí až 40 tisíc tří- a čtyřletých dětí.

Podle ekonoma PAQ Research Petra Vilíma by k většímu zapojení matek pomohlo zrušení demotivační slevy na nepracující manželku s dítětem do tří let let.

„Pokud dnes matka malého dítěte zvažuje návrat do práce třeba na poslední tři měsíce roku se mzdou 30 tisíc korun hrubého, v čistém by si domácnost přišla dohromady jen na necelých 50 tisíc, protože manžel by ztratil možnost uplatit 25tisícovou slevu na manželku. Často si tak matka návrat do práce rozmyslí a zůstane doma pečovat o dítě,“ vysvětlil.

Tato sleva by podle něj mohla být nahrazena obecnou slevou na dítě do tří let, ať už manželka pracuje, anebo ne, kterou by mohly čerpat i samoživitelky.

Dalším opatřením by podle Vilíma mělo být nižší zdanění zaměstnanecké práce celkově, zvlášť nízkopříjmové na částečných úvazcích.

Pokud matka pracuje na 50procentní úvazek za 15 tisíc Kč hrubého, musí odvést plná minima zdravotního pojistného a nevyčerpá veškerou slevu na poplatníka.

„I přes slevu pojistného pro zaměstnavatele si stát z takové práce odvede na dani a pojistném přes 35 procent, což je více než v západních zemích. Kdyby pracovala na plný úvazek za 30 tisíc Kč, odvedla by jen o tři procentní body více. Částečné úvazky jsou tak zvýhodněny jen minimálně a při nízkých mzdách odrazují od pracovní aktivity,“ dodal Vilím.

Sociolog z PAQ Research Daniel Prokop dodal, že kromě úpravy daní je potřeba skutečná garance pro děti od třetích narozenin, dále vyšší a administrativně jednodušší veřejná podpora dětských skupin pro děti mladších tří let a větší možnost podpory u zaměstnavatelů – nyní je příspěvek na školkovné limitován zhruba 23 tisíci ročně v rámci limitovaných benefitů.

Mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta připomněl, že od února 2023 stát zavedl slevu na pojistném ve výši pěti procent pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby na částečný úvazek.

„Tato podpora se vztahuje na rodiče pečující o dítě do deseti let, osoby pečující o zdravotně postiženého člena rodiny, osoby starší 55 let, studenty, pracovníky do 21 let a čerstvě rekvalifikované,“ doplnil.

Co se týká dostupnosti péče o děti, vláda z evropských fondů vyčlenila více než sedm miliard korun na vznik a provoz dětských skupin, zavedla i povinnost obcí zajistit podmínky pro péči o děti starší tří let v dětské skupině, pokud nebyly přijaty do spádové mateřské školy.

Od loňska byl také navýšen rodičovský příspěvek o 50 tisíc Kč na celkových 350 tisíc Kč a zároveň byla zkrácena maximální doba jeho čerpání ze čtyř let na tři roky. Kroky státu však situaci ohledně většího zaměstnávání žen s malými dětmi zatím příliš nezlepšily.