Máte penzijní spoření? Nečekejte ve stáří zázraky

Redakce Novinek oslovila penzijní specialisty z České spořitelny, zdali by mohli na pár modelových příkladech vypočítat hypotetické zhodnocení doplňkového penzijního spoření.

Z jejich propočtů například vychází, že v investičním horizontu 25 let při pravidelném měsíčním posílání tisícikoruny do penzijního fondu, může člověk při odchodu do důchodu naspořit částku v rozmezí 419 tisíc až 721 tisíc Kč v závislosti na tom, jakou investiční strategii zvolil.

Je-li někdo schopen, třeba i díky příspěvku zaměstnavatele, měsíčně investovat pět tisíc korun, může se v takovém případě konečná částka na konci 25letého investičního horizontu pohybovat zhruba mezi 1,8 milionu Kč až více než třemi miliony Kč. Opět to ale závisí na zvolení investiční strategie.

Strategie jsou tři: konzervativní, vyvážená a dynamická. V případě té konzervativní má sice klient jistotu nízké volatility, zároveň se ale ochuzuje i o možnost většího zhodnocení. V případě dynamické strategie je volatilita vložených peněz vyšší, vyšší investiční riziko ale zase může klienta v dlouhodobém horizontu odměnit vyšším zhodnocením.

Volbu dynamické strategie doporučuje analytik České spořitelny Jan Šafránek především mladším klientům. V průběhu života je pak dobré strategii postupně měnit a portfolio převést nejprve do vyváženého a krátce před výplatou pak do konzervativního fondu.

„Tím bude investor maximalizovat výnos z penzijních fondů v průběhu života, a naopak na konci spořícího cyklu bude mít všechny prostředky v konzervativním fondu s nízkou volatilitou kurzu, a tedy i nízkou změnou hodnoty naspořené částky v okamžiku výplaty,“ vysvětlil.

Šafránek upozornil, že výše uvedené částky představují pouze hypotetické zhodnocení. „Očekávaný roční výnos není zárukou výnosů budoucích, které mohou kolísat v závislosti na aktuálním vývoji finančních trhů,“ podotkl.

„Doplňkové penzijní spoření má své nezastupitelné místo v investorském portfoliu,“ dodal analytik České spořitelny s tím, že penzijní doplňkové spoření je jedinečné v tom, že na něj lze čerpat příspěvek státu, příspěvek zaměstnavatele a uplatňovat roční daňovou optimalizaci. To se může například ve srovnání s podílovými fondy jevit jako výhoda, ale jen do určité částky.

„Při příspěvku 3000 Kč měsíčně dochází aktuálně k nejvyšší hodnotě všech benefitů spojených s penzijními fondy dle aktuální legislativy. Pokud je schopen investor měsíčně investovat vyšší částku, je vhodné zvážit doplnění investičního portfolia například o podílové fondy či jiné investiční produkty,“ doporučuje Šafránek.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se penzijní spoření vyplatí lidem nejvíce v případě, že jim do něj přispívá také jejich zaměstnavatel. Bez tohoto benefitu označil výhodnost třetího pilíře za spornou. Státní příspěvek je pak podle něj draze vykoupen řadou nevýhod.

„V prvé řadě lidé ztratí přístup ke svým penězům. Pro jejich případný výběr je nutné splnit mnoho podmínek nebo hrozí platba penále. Ve druhé řadě jsou výnosy penzijních produktů v mnohých případech dlouhodobě nižší než u jiných běžně dostupných aktiv. Tuto negativní bilanci sice částečně kompenzují státní příspěvky, nicméně jejich nastavení je výhodné jen pro měsíční úložky od 300 do 1000 korun,“ řekl Novinkám.

Zároveň dodal, že pokud někdo dokáže měsíčně uspořit více než tisícovku, měl by tyto peníze navíc investovat do jiných produktů.

O tom, jaké kroky by měla vláda v rámci připravované důchodové reformy učinit, aby investování do penzijního spoření bylo výhodnější, se v příloze Salon deníku Právo před pár dny podrobněji rozepsal sociolog z výzkumné společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Ten mj. upozornil na to, že podle dat OECD a studií Národní rozpočtové rady patří české penzijní fondy mezi nejméně ziskové na světě a zároveň mají jedny z nejvyšších poplatků.

„Je potřeba ukončit státní podporu nejméně ziskových transformovaných fondů a srazit výši poplatků bankám zhruba na polovinu. A to buď regulací a podmíněním státní podpory, nebo tím, že bankám bude konkurovat nízkonákladový státní penzijní fond,“ uvedl.

Jako další z problémů vidí, že mnoho lidí si začíná spořit na důchod velmi pozdě. „Do třetího pilíře potřebujete vstoupit brzo, aby se kumulovala jeho ziskovost. Nemá smysl, aby stát podporoval, že si v něm lidé začnou spořit v pětapadesáti letech a jen si vyberou příspěvky a daňové slevy bez kumulace výnosů ve fondech. Příspěvky by měly být nejvyšší ve věku do třiceti let a časem klesat,“ myslí si.