Článek
„Jestli to bude rok 2032 nebo 2034, to neřeknu, ale bude to v té pětiletce,“ připustil nedávno šéf ČEZ Daniel Beneš.
Střízlivější odhad má i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Nasazení prvního takového reaktoru realisticky odhadujeme na polovinu až druhou polovinu třicátých let,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Marek Vošahlík.
Za spíše optimistický považuje cíl postavit reaktor o výkonu přibližně jedné třetiny bloku temelínské elektrárny už počátkem třicátých let také analytik Capitalinked Radim Dohnal. A to vzhledem k tomu, jak pomalu takové projekty postupují jinde ve světě.
Ukrajina potřebuje postavit stovky malých elektráren, řekl šéf Ukrenerha
„Myslím si, že ČEZ se nyní má věnovat zejména přípravě nových paroplynových zdrojů. Evropa už je, a čím dál více bude, nejlépe plynem zásobený kousek světa,“ míní Dohnal.
Poukázal také na problém s cenou malých reaktorů. Poradenská společnost WoodMackenzie odhaduje celkové náklady na elektřinu z modulárních reaktorů na 80 až 120 dolarů za megawatthodinu, podle míry vládní podpory během výstavby či financování. To je až 111 eur. Pro porovnání, elektřina na burze se teď prodává za cenu kolem 85 eur (2150 Kč).
„I přes rychlejší výstavbu než u velkých reaktorů a nižší podíl nákladů financování vycházejí tyto zdroje mírně dražší než velké reaktory,“ shrnul analytik.
Podobně jako u velkých reaktorů by podle něj ale stát, tedy nikoliv samotný ČEZ, měl v přípravě malých bloků pokračovat a od záměru případně ustoupit až ve chvíli, že by se tyto zdroje ukázaly jako jasně nerentabilní.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že zatím nikde na světě není běžná komerční nabídka modulárního reaktoru. Ani on zatím nevidí potenciál nižší ceny než u klasických reaktorů.
„Očekávání, že to bude levnější, se odvíjí od toho, že půjde o sériovou výrobu. Ale aby se předpoklad naplnil, musí přijít velké objednávky. Nelze to stavět jako velké reaktory, po jednom. Zatím zájem je, ale objednávky na deset nebo patnáct reaktorů ještě na stole nejsou,“ řekl Novinkám.
Jinak podle něj cena klesnout nemůže. „Kvůli snížení nákladů v jaderné energetice se zvyšovaly výkony velkých reaktorů. Pokud nebude dost objednávek, náklady na jednotku výkonu budou u malých reaktorů nezbytně vyšší,“ dodal.
Síkela: Chceme uzavřít smlouvu na nejméně dva reaktory
O dodavateli se rozhodne letos
Právě vysoká cena elektřiny z malého reaktoru způsobená výrazným nárůstem nákladů při výstavbě vedla loni v listopadu k ukončení projektu společnosti NuScale v americkém Utahu. Projekt, který počítal se šesti reaktory o celkovém výkonu 462 MW, tak šel k ledu.
ČEZ v minulosti navázal spolupráci se sedmi firmami, které pracují na designu malého reaktoru. Memoranda podepsal s NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EDF, Westinghouse, KHNP a Holtec.
„Zúžili jsme to na tři nejvýznamnější, kteří jsou podle nás ve vývoji nejdál,“ prohlásil Beneš. Jejich jména ale ČEZ neuvedl.
Ve Velké Británii vychází podle článku v odborném časopise Oxford Energy Forum z tamějších šesti zájemců o spolupráci s vládou nejlevněji Westinghouse, Rolls Royce a EDF. I české ministerstvo průmyslu připouští, že nejdál ve vývoji jsou Rolls Royce a GE Hitachi.
O tom, s kým nakonec ČEZ bude reaktor stavět, se má rozhodnout již brzy. „Toho jednoho bychom rádi vybrali do konce roku,“ dodal Beneš. Ještě loni ale bylo v plánu vybrat dodavatele do letošního pololetí.
V uhelných lokalitách
Kromě Temelína zvažuje podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže firma ještě lokality Prunéřov a Tušimice, kde provádí průzkumné práce. Zkoumá i další místa, kde by šlo tyto reaktory postavit, například uhelné elektrárny Prunéřov, Ledvice, Mělník a jaderný areál Dukovany.
Spojení s uhelnými lokalitami není náhodné. „Střední a malé reaktory mají velký potenciál jak ve výrobě elektrické energie, tak tepla nebo vodíku, a díky svému výkonu mohou v budoucnu nahradit dosluhující uhelné elektrárny,“ prohlásil Vošahlík.
Podle plánů ČEZ může být v Česku malých reaktorů až deset s celkovým výkonem 3000 MW, což odpovídá třem temelínským reaktorům.
Už v červnu by měla začít ve Spojených státech stavba malého reaktoru společnosti TerraPower, za níž stojí miliardář a zakladatel Microsoftu Bill Gates. V Kemmereru ve státě Wyoming chce vybudovat reaktor chlazený sodíkem. Jeho stavba má stát polovinu toho, co standardní jaderný blok chlazený vodou. Zahájení provozu se plánuje na rok 2030. Reaktor o výkonu 345 MW firma vyvíjí společně s GE Hitachi.