Maláčová se plete, na vyšším zdanění dividend by stát nevydělal

„Krátkodobě by stát vybral víc, dlouhodobě by firmy odcházely nebo zisky optimalizovaly. Tuzemské provozy by vykazovaly jen náklady, výnosy by vykazovala jiná střediska registrovaná v zahraničí. Je to snadné administrativní opatření,“ řekla ekonomka ze společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Maláčová si od vyššího zdanění dividend, tedy výplaty zisku společnosti podle akciového podílu, slibuje větší výběr daní, peníze z nich by ráda použila na vyšší růst penzí. „Zaměřme se raději na velké korporace. Vždyť ročně z republiky odteče nějakých 300 miliard korun,“ napsala před několika dny na Facebooku.

Podle Maláčové máme jedno z nejnižších zdanění dividend v Evropské unii. „Stačí se podívat k sousedům. Zatímco my zisky velkých korporací zdaňujeme 15 procent, sousední Německo či Rakousko 25 procent, a bratři Slováci dokonce až 35 procent,“ uvedla ministryně.

Podle daňových expertů je ale prohlášení Maláčové zavádějící. „Daně z dividend v Německu, Rakousku a na Slovensku se v této výši uplatňují jen ve specifických případech. Podobně se i u nás při výplatách podílů do daňových rájů uplatní 35procentní sazba daně z dividend,“ sdělil Právu daňový poradce a jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Navíc, jak upozornil, většina velkých zahraničních korporací, které si výdělky svých dceřiných firem v ČR stahují po zdanění 19procentní daní z příjmů do svých domovských zemí, stejně dnes kvůli celounijním pravidlům žádnou daň z dividend platit nemusí.

„Uvnitř EU je výplata dividend osvobozena, pokud je příjemcem mateřská společnost, která vlastní alespoň desetiprocentní podíl na dceřiné společnosti. Dividenda se zdaňuje teprve jako příjem konečného vlastníka, fyzické osoby. Toto osvobození se vztahuje na většinu dividendových transferů mimo ČR,“ uvedl Sojka.

Zvýšením 15procentní daně z dividend by tak byli postiženi především drobní akcionáři, kteří si v době, kdy banky nabízejí na vkladech prakticky nulové úroky, raději koupili nějaké akcie.

„Rychlé zvýšení daní lze realizovat především ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám, které v českých firmách drží jen malé podíly do 10 procent a jen v míře, jakou zdanění omezují mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Pozitivní efekt pro výběr daní by netrval dlouho. Pro každého investora jsou daně jedním z nákladů. Pokud překročí ekonomicky odůvodnitelnou mez, přesune své investice jinam,“ dodal Sojka.

Stejné osvobození od danění dividend jako zahraniční investoři u nás používají i české firmy, které investovaly v EU.

„Takový systém má své dobré důvody a jednostranně jej lze opustit jedině odchodem z EU. Pokud jsou zahraničními vlastníky firmy mimo Unii, obvykle lze použít vyšší zdanění jen poté, co se změní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Jedná se o dlouhodobý proces, který lze urychlit jen výpovědí takové smlouvy. Racionálně řízený stát takové kroky nedělá. Možná by populisticky potěšil některé voliče, ale sklidil by v konečném důsledku trpké ovoce,“ varuje Sojka.

K plánu Maláčové více zdanit dividendy se skepticky staví i další odborníci. „Je otázkou, jak by na toto opatření nadnárodní korporace reagovaly, při snaze o zachování stejného zisku pravděpodobně nižší mírou investování v ČR,“ řekl Právu profesor Jan Široký z Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava.

Podle údajů, které Právu poskytla Česká národní banka, dosáhl objem vyplacených dividend z přímých zahraničních investic do ciziny předloni 237 miliard korun, během loňského prvního pololetí si zahraniční investoři stáhli domů zhruba 124 miliard korun.

Podle vládní analýzy z roku 2016 je odliv výnosů firem z ČR nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Nejvýraznější je to v energetice a vodárenství, kde je neúměrně vyšší odliv výnosů než investic. Výrazný odliv výnosů je také ve finančním sektoru či autoprůmyslu, ale tam je i velký objem zpětně investovaného zisku.

Zabránit odlivu kapitálu ze země přes dividendy, nebo jej aspoň významně utlumit, jak by si přála vládní ČSSD, podle odborníků nelze. „Zahraniční firmy u nás podnikají proto, aby měly zisky, ne proto, aby platily daně a zisky tu nechaly, to je naivní představa. Firmy by to stejně nakonec očurávaly přenesením sídla, tunelováním tuzemských provozů a podobně,“ míní ekonomka Šichtařová.

„O tom, že odliv kapitálu z ČR do zahraničí formou dividend je obrovský, netřeba polemizovat, nicméně kromě znárodnění, což asi není na pořadu dne, tomu jinak nelze zabránit,“ konstatoval Široký.

Podle Sojky země, která začne uměle omezovat výplaty dividend do zahraničí, nebo jejich daňové zatížení zvýší nad mezinárodně obvyklou úroveň, riskuje, že v budoucnu zájem investorů ochladne.

„To omezí její hospodářský rozvoj a sníží daňové výnosy. Odliv dividend lze rozumně utlumit jen tak, že se pro investory vytvoří takové prostředí, aby své zisky raději reinvestovali v tuzemsku. To je ale dlouhodobý úkol při budování vzdělávacího systému, přilákání kvalitní pracovní síly bez přehnaných administrativních bariér a péči o dobrou infrastrukturu. Žádná rychlá zázračná řešení s dlouhodobým efektem neexistují,“ dodal.

Bez ohledu na názory odborníků by Maláčová pro svůj návrh asi jen těžko hledala politickou podporu. U většího koaličního partnera ANO by pak narazila.

„Paní ministryně neví, o čem mluví, její vyjádření je nesmysl. Myslel jsem, že má elementární znalost evropského práva. ČSSD byla u toho, když jsme vyjednávali vstup do EU a nezdanění dividend je součástí toho, k čemu se ČR zavázala. Mimochodem, směrnice o osvobozeni dividend byla implementována, když byl ministrem financí Bohuslav Sobotka,“ sdělil ve čtvrtek Právu Babiš.