Maláčová obrátila a připustila důchodovou reformu s třemi pilíři

„Bráním se slovu reforma. Takovou důchodovou reformu, jakou předvedla pravice, tady nechceme, reforma představuje hazard,“ řekla Maláčová. Pak ale přiznala: „Soubor devíti opatření v součtu důchodovou reformou bude.“ Odmítla však zmínit podrobnosti s tím, že návrh představí na konci roku. Některé body ale odhalila.

Maláčová počítá se třemi pilíři. Stávající první průběžný pilíř by rozdělila na dva. Vznikl by nultý pilíř, který by představoval státem garantovaný minimální důchod. „To by byl minimální důchod pro všechny, co odpracovali nějaké roky,“ uvedla Maláčová s tím, že by nezávisel na výši příjmů. A uvedla, odkud by do něj měli přitéci peníze: „Mělo by to jít z daní právnických osob.“

Zachovat míní stávající první pilíř, který by zanechala ve stávající podobě: „Průběžný pilíř je nejefektivnější na provoz, má marži pod dvě procenta. To žádná soukromá firma nemá.“

Zachovala by i stávající třetí pilíř v podobě penzijního připojištění, ovšem ráda by uplatnila švédský model národního penzijního fondu, protože stávající model je nákladný. „Na třetí pilíř se dává 20 miliard, a z toho jde patnáct miliard na provoz,“ uvedl Maláčová.

Podpořila jim v tom místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Doporučila „vytvořit národní společnost, která pomůže s penzijním připojištěním, zkušenost ze Švédska ukazuje, že se tím sníží náklady na provozování“.

Klíčovým tématem bylo opět, jak financovat důchodový systém. Maláčová trvá na bankovní dani: „Jsem zastánce, abychom to udělali, neměli bychom se klanět před bankami. Jsme strašeni, že nebude na důchody. Měli bychom se podívat na banky.“

Ekonomka Helena Horská ale uvedla, že banky investují, že sice loni odvedly na dividendách 32 miliard, ale investovaly 36 miliard korun. I Richterová je ochotna se bavit o sektorové dani, i když Horská uvedla, že sektorová daň je nesystémová a problémem je vysoké zdanění práce.

Maláčová však na něm trvá: „Máme napsaný návrh bankovní daně. Zdanění práce a spotřeby je neúměrně vysoké, je nefér, aby stát měl většinu ze zdanění práce a spotřeby. Já jsem velkou zastánkyní bankovní daně. V první polovině roku měly banky rekordní zisky 45 miliard.”

Plán premiéra Andreje Babiše, že banky dají peníze na investice, Maláčová odmítla: „Národní rozvojový fond je výsměch.“ V tom, se s ní shodla Richterová: „Nevím, co za tím je, že pan premiér vychází tak vstříc bankám.“ Mají dávat peníze do investic, ovšem s garantovaným výnosem.

Maláčová uvedla, že neví, jak se k reformě důchodů přistoupí a zda podpora pro ni bude i při hlasování. „Pokud bychom měli politickou vůli, já pro to udělám maximum, sociální demokracie už ustupuje, tak počítám, že reforma bude schválena do konce funkčního období vlády,“ zaspekulovala. Pak by reforma mohla platit už od roku 2023.

Zmínila, že nejde jen o důchody: „Největším problémem je, že největší část (důchodu) sežerou náklady na bydlení. Budeme muset do toho jako stát zasáhnout, budeme potřebovat zákon a dostupném bydlení.”

Zmínila i možné úspory v rozpočtu: „Máme slevu na nepracující manželku a uplatňuje ji 76 000 lidí, kteří nepracují a o nikoho nepečují, to jsou dvě miliardy korun. Podívala bych se i na daňový bonus, který narostl na šestinásobek a počet dětí se šestkrát nezvýšil.” Uvedla, že daňový systém je tvrdý na nízkopříjmové skupiny obyvatel a je benevolentní k vysokopříjmovým.

Richterová zase zmínila, že malý výnos z daní podniků souvisí s privatizací v devadesátých letech, kdy se příliš mnoho firem dostalo do zahraničních rukou.