Článek
Sociální a zdravotní odvody stát od března do srpna odpouští už živnostníkům, a to do výše minimálních záloh. Částku nad tuho hranici pak doplatí v příštím roce.
"Můžeme diskutovat o tom, jestli odsunout, nebo odpustit všem firmám plošně, nebo jen některým, na tři až šest měsíců právě sociální odvody. To je v tuto chvíli pro celou diskusi zásadní. Myslím si, že to je cesta naprosto administrativně nenáročná, jak firmám hodně pomoci. Byla by to věc, která by dokázala postavit ekonomiku zpátky na nohy," řekla Maláčová.
Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel odvádí z výdělku 24,8 procenta a zaměstnanec dalších 6,5 procenta. Zdravotní pojištění pak činí 13,5 procenta, z toho třetinu dává zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel - tedy 4,5 procenta a devět procent. Firma tak odvádí z výdělku dohromady 33,8 procenta.
Kvůli příspěvkům na bydlení, péči nebo dítě nebudou muset lidé na úřad práce
Pokud člověk vydělává 20 000 hrubého měsíčně, zaměstnavatel odvádí téměř 6800 korun. U hrubého výdělku 30 000 korun činí odvody firmy přes 10 100 korun. Na pracovníka s hrubou mzdou 50 000 korun firma platí 16 900 korun. Maximální vyměřovací základ činí 1 672 080 korun, tedy 48násobek průměrné mzdy. Nad tento strop se už odvody nezvyšují. U zdravotního pojištění maximální hranice není. Někteří zaměstnavatelé a experti uvádějí, že náklady práce v Česku jsou vysoké.
Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci loňska 283 000 zaměstnavatelů a téměř 4,63 milionu zaměstnanců. Osob samostatně výdělečně činných bylo 1,03 milionu, sociální pojistné muselo platit 705 600 z nich. Celkem bylo 5,34 milionu poplatníků. Průměrný vyměřovací základ na jednoho pojištěnce činil měsíčně 32 046 Kč. Na sociálním pojištění a na politiku zaměstnanosti se vybralo v minulém roce celkem 536,7 miliardy korun.