Malá obec se 123 obyvateli. Do jakých míst jde nejvíc peněz z daně z nemovitosti?

Veškerý výnos daně z nemovitých věcí jde do rozpočtů obcí, letos se jim navíc v průměru zvýšil o 80 procent díky vládnímu konsolidačnímu balíčku.

„Významnou součástí rozpočtu je daň z nemovitosti zejména pro menší obce, které mají na svém území rozsáhlé průmyslové komplexy, elektrárny nebo rekreační zařízení, protože pro tyto typy nemovitostí jsou koeficienty nejvyšší. V obcích s malým počtem obyvatel pak připadají na jednoho obyvatele nejvyšší částky,“ poznamenala analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.

V katastru Volevčic se nachází uhelná elektrárna Počerady. Podle analýzy CRIF obec se 123 trvalými obyvateli loni na dani z nemovitých věcí inkasovala 17,2 milionu korun, přepočteno na hlavu tedy 140 tisíc korun. „Peníze směřují do rozvoje obce, například do výstavby bytových jednotek,“ řekl Novinkám starosta Jiří Fröhlich.

U Pavlova, který leží poblíž pražského letiště a přímo u karlovarské dálnice D6, je zase velká průmyslová zóna, v níž má řada velkých firem logistická a distribuční centra. Daň na obyvatele, kterých jsou v obci dvě stovky, vychází skoro na 44 tisíc korun, tedy mnohonásobně víc než u jiných srovnatelně velkých obcí.

„Od doby, kdy mají obce pravomoc navyšovat daně z nemovitosti občanům, jsme tuto možnost nevyužili a necháváme je pro ně v úrovni, kterou stanovuje stát. Koeficient pro stanovení daní z nemovitostí upravujeme pouze u pozemků komerčních subjektů. Pro pozemky, u kterých to zákon umožňuje, jim stanovujeme koeficient v hodnotě 5,“ sdělil Novinkám místostarosta Pavlova Vítek Kohoutek.

Zdůraznil, že daň z nemovitosti je hlavním zdrojem příjmů obce. „Pomohla nám vybudovat například kanalizace, asfaltové povrchy ulic či modernizovat veřejné osvětlení,“ dodal.

Starosta obce Dolní Nivy Pavel Hrysz uvedl, že vysoký zdejší výběr daně v posledních letech souvisí zejména s výstavbou vývojového centra automobilky BMW, konkrétně testovacího polygonu, který se z větší části nachází v katastru obce. „Došlo ke změně využití pozemků, a vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlý areál, jedná se o výrazné navýšení příjmů,“ řekl.

„Od roku 2016 má obec místní koeficient daně 2. Nyní očekáváme výběr daně z nemovitosti ve výši zhruba 26,6 milionu korun. Toto další navýšení je samozřejmě způsobené koeficientem 1,8, jenž je daný vládním konsolidačním balíčkem,“ dodal Hrysz s tím, že peníze z daně půjdou hlavně na plánovanou výstavbu kanalizace, která bude stát 100 až 150 milionů korun.

Výnos z navýšené daně z nemovitostí, o který se měly původně dělit obce a stát, nakonec zůstal letos po přijetí konsolidačního balíčku ze sta procent samosprávám, a to výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu asi deseti miliard korun. Tuto ztrátu by ale měly podle starostů zmírnit změny v sazbách DPH a letošní nárůst jejího inkasa přímých i nepřímých daní.

Místní koeficient vyšší než 1 má zhruba 1100 obcí, tedy každá pátá nebo šestá. Může je stanovit i jen pro určitou svoji část. Záleží přitom často na tom, jaká firma tam podniká, jak moc zatěžuje životní prostředí či jak velký je v ní podíl rekreačních nemovitostí apod.

Vysoký příjem mají tradičně obce, v jejichž blízkosti je elektrárna. Týká se to třeba Trnávky na Pardubicku, na jejímž katastrálním území se nachází elektrárna Chvaletice. Či Temelína a Dukovan, u kterých stojí jaderné elektrárny.

„Máme tři katastry. Samotné Dukovany mají koeficient 1. V katastrech Skryje a Lipňany, kde se nachází jaderná elektrárna, to je koeficient 5,“ řekl Novinkám starosta Dukovan Miroslav Křišťál. Obec nyní podle něj investuje hlavně do infrastruktury, ať už teplofikace, či optických kabelů, ale i do výstavby hřišť a oprav sídliště nebo obecního úřadu.

Většinu elektráren v zemi vlastní polostátní gigant ČEZ. Podle údajů, které poskytl Novinkám, odvedl letos na dani z nemovitosti za elektrárnu v Dukovanech celkem přes 55 milionů a za Temelín přes 45 milionů Kč. Za všechny své nemovitosti v Česku pak zaplatil 170,4 milionu. Loni, tedy před zvýšením daně, to bylo 90,7 milionu Kč.

Z dalších obcí mají vysoký příjem z daně na obyvatele například Říčky v Orlických horách. „Máme tu nejvyšší koeficient. Jsme obec s velkým počtem rekreačních chalup. Ale přitom máme málo trvale žijících obyvatel,“ uvedl starosta Jaroslav Kuchta. Hlavní příjem má tak obec z chalupářů, hotelů a restaurací, které jsou i útočištěm lidí mířících do zdejšího lyžařského areálu.

Při pouhé stovce trvale žijících obyvatel, což obci podle starosty často znemožňuje dosáhnout na dotace, se Říčky v hlavních turistických sezónách rozrostou až na tři tisíce osob. Obec nyní podle Kuchty musí investovat miliony hlavně do oprav silnic a čističky odpadních vod.

„Výše daně z nemovitých věcí v jednotlivých obcích se může významně lišit v důsledku stanovení místního koeficientu ve výši jedna až pět, který daň násobí. Místní koeficient je zcela v kompetenci obcí, které ho stanovují v obecně závazných vyhláškách. Obce často využívají zvýšený místní koeficient právě v rekreačních oblastech nebo u právnických osob typicky v průmyslových zónách,“ shrnul mluvčí Finanční správy Tomáš Weiss.