Článek
„Průměrná malá firma v ČR vynaloží na účely byrokracie a papírování 226 hodin ročně,“ uvedl analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který se na výpočtu indexu byrokracie podílí. „Jedná se o zlepšení o sedm hodin vůči loňskému roku. Za to lze ČR pochválit. Výsledek 226 hodin je ale stále příliš vysoký,“ dodal. Největší zátěž se pojí s administrací provozu a administrací zaměstnanců.
Liberální institut index letos vypočítal po třetí ve spolupráci se slovenským think tankem INESS. Index byrokracie shrnuje všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho provozu. Letos porovnal čtyři vybrané země, vedle Česka a Slovenska ještě Litvu a Španělsko.
Účetnictví se nepočítá
V mezinárodním srovnání se ČR umístila na druhém místě za vítězným Slovenskem, kde průměrný malý podnikatel tráví byrokracií 221 hodin. O poznání hůře dopadla Litva s 244 hodinami a Španělsko s 363 hodinami. Ve zmíněném Španělsku pouze kategorie administrace provozu zabírá 256 hodin.
NKÚ státu naložil zaslouženě, míní analytici
Index byrokracie přitom nezapočítává do celkové doby činnosti, které by rozumný podnikatel dělal pro vlastní potřeby, i kdyby mu to neukládal zákon. Typickým příkladem je vedení určité formy účetnictví ke zjištění stavu hospodaření, zásob a podobně. Na druhou stranu se započítává účetnictví v souvislosti s odvody daní a pojistného.
Podle hlavního ekonoma Liberálního institutu Jiřího Nohejla by mohla byrokracii do budoucna usnadnit například digitalizace státní správy.
„Digitální technologie dnes uvnitř firem snižují administrativní náklady rychleji než kdykoli v minulosti a odstraňují tím neefektivitu. Není důvod proč by stát nemohl využít tyto technologie ke snížení státní byrokracie podobným způsobem,“ uvedl Nohejl.
