Majitelé solárních elektráren nevědí, zda přijdou o podporu

Sněmovna v noci na středu přehlasovala Senát o prosadila opatření, které má vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Podle odpůrců novinka může vést k arbitrážím a vytváří nejistotu, která brzdí důležité investice.

Přijetí zákona o obnovitelných zdrojích, označovaného jako Lex OZE 3, na jednu stranu otevírá v Česku cestu dalšímu rozvoji těchto zdrojů, stabilizaci sítě i snížení závislosti na fosilních palivech. Zároveň ale mění pravidla pro podporu starších solárních elektráren.

Majitele těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 tak čeká větší administrativa. Nyní si budou muset sami začít kontrolovat takzvané vnitřní výnosové procento, jinými slovy ověřovat, zda nepřekračují maximální povolenou ziskovost za celou dobu životnosti elektrárny.

Pokud by povolené výnosové procento překročili, museli by požádat o snížení podpory, případně by o ni úplně přišli.

„Není divu, že takovou změnu pravidel uprostřed hry vnímají provozovatelé elektráren s nevolí,“ uvedla Anna Francová z kanceláře Frank Bold Advokáti. Pokud elektrárna od uvedení do provozu změnila majitele, nemusí současný provozovatel ani mít k dispozici všechny potřebné podklady nezbytné pro výpočet výnosového procenta.

„Primární problém nyní je ten, že v tuto chvíli nikdo neví, jak to vlastně bude, jak to na provozovatele elektráren dopadne,“ řekl Novinkám Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

„V zákoně sice stojí, že budou mít firmy povinnost něco vykazovat, ale jak přesně se to bude dělat a počítat, tam chybí. Právě toto byla jedna z hlavních výhrad senátorů, že jim lidé z ministerstva financí nedokázali upřesnit dopady,“ uvedl Krčmář. Naznačil, že k zákonu ještě bude třeba prováděcí předpis.

„Co vím, tak někteří zahraniční investoři už arbitráže zvažují, pokud by je to poškodilo. U domácích podnikatelů se to uvidí,“ dodal. Kvůli současné nejistotě podle něj mnozí podnikatelé odkládají nebo zastavují investice, například do bateriových úložišť, která jsou přitom velmi užitečná a důležitá pro stabilizaci sítě. „Firmy, které budují bateriová úložiště, vlastní velmi často právě starší solární elektrárny. Nyní proto řeší, zda na to budou mít,“ popsal.

Podle expertů ale zákon přináší i řadu dobrých věcí hlavně v oblasti ukládání a komunitního sdílení energií. Opatření může pomoci domácnostem snížit náklady na elektřinu a Česku závislost na fosilních zdrojích elektřiny, což jsou typicky uhlí a plyn.

„Sdílející výrobci se dosud setkávali s diskriminačním přístupem ze strany obchodníků, kteří je cenově penalizovali nebo jim sdílení zcela zakazovali,“ dodala Eliška Beranová z Frank Bold a Unie komunitní energetiky. Těmto praktikám podle ní norma zamezí.