Majitelé domů sepisují žaloby na stát, nájemníci věří, že neuspějí

Na pokutě se samozřejmě budou podílet svými penězi i lidé, kteří bydlí v bytě s tržním nájmem. Částečně tak přispějí na to, že někteří lidé stále mohou bydlet za několik stokorun měsíčně.

Majitelé domů, kteří nyní ve sdruženích chystají žaloby k Evropskému soudu, jsou přesvědčeni o svém vítězství. Vycházejí z toho, že stejný soud v podobném sporu s Polskem rozhodl ve prospěch majitele domu. Do několika dnů chtějí žalobu poslat majitelé sdružení v Hnutí na obranu majitelů realit. V řádu týdnů plánuje žalobu i Občanské sdružení majitelů domů.

Na druhé straně názorové barikády stojí vlivné Sdružení nájemníků. Jeho předseda, poslanec ČSSD Stanislav Křeček, si myslí, že majitelé domů ve Štrasburku neuspějí, náhrady za regulaci podle něj soud neuzná.

Křeček nesouhlasí s tvrzením majitelů domů, že jim současná výše regulovaných činží neumožňuje pokrýt náklady na údržbu. "Nájemné přináší možnosti dům opravovat," řekl Křeček. U nově uzavíraných smluv může majitel požadovat nájemné v jakékoliv výši. Nemůže ale stávajícího nájemníka k uzavření smlouvy s vyšším nájmem donutit.

Politici už několik let nejsou schopni předložit zákon o nájemném, který by situaci vyřešil a přitom vyhověl nálezu Ústavního soudu a současně odpovídal programu ČSSD - zachovat sociální smír.

Lidé bydlící v domech s regulovaným nájmem mají s majitelem uzavřenou smlouvu, která stanoví výši nájmu, výměr ministerstva financí dříve upravovala strop cen regulovaných nájmů.  Ústavní soud (ÚS) ho ale v roce 2002 zrušil.

Vláda se pak totéž snažila řešit vyhláškou. Předpokládala, že každé tři měsíce vydá novou, která růst nájmů omezí právě na tři měsíce a bude to dělat tak dlouho, dokud nebude nový zákon. U Ústavního soudu ale dopadla vyhláška stejně - v březnu 2003 byla zrušena.

ÚS rozhodnutí odůvodnil tak, že podobná nařízení omezují ústavní právo na majetek. Regulované nájemné nepokrývá ani náklady na opravy domů a majitelé tak musí opravy domů dotovat z jiných příjmů, případně nechat objekt, v němž lidé bydlí, chátrat. Ústavní soud řekl, že regulaci může zavést jen zákon, nikoliv výměr či vyhláška, a i v tom případě musí být přiměřená a brát ohled na náklady vlastníka.

Podle právníka Sdružení nájemníků Tomáše Nielsena majitelé domů svými vyjádřeními jen matou ústavní soudce a "zřejmě jim začíná naslouchat i ministerstvo pro místní rozvoj". Podle něj nejsou majitelé domů podnikatelé ale spíš investoři. Jedním z jeho argumentů je to, že podnikatelé svou firmu většinou vybudují, kdežto mnozí majitelé se k domům dostali díky restituci.

"Dalším problémem majitelů domů je mnohokrát opakované tvrzení, že současná výše nájemného jim nestačí. Oproti argumentům mají tato tvrzení jednu zásadní trhlinu - nejsou opřena o ekonomicky přijatelné důkazy," tvrdí Nielsen.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní připravuje návrh zákona o nájemném, v němž navrhuje, že regulovaný nájem by měl růst přibližně o osm procent ročně. To ale majitelé domů považují za pomalý růst. Tvrdí, že v některých případech by se nájem na tržní hodnotu dostal třeba za dvacet let. Lidem, jejichž náklady na bydlení by přesáhly třetinu příjmu, by stát ztrátu kompenzoval.